Biomedicína a farmakologie patří v Česku mezi obory s vysokou přidanou hodnotou, které mohou posílit budoucí výkon ekonomiky. Debata o tom, jak zlepšit postavení země v evropské konkurenci, se soustředí na komercializaci vědy, dostupnost kapitálu i rychlejší rozvoj klinických studií.
Hlavní body
- Česko zatím nedokázalo naplno využít kvalitních nemocnic a lékařů k lákání investorů v biomedicíně, investice se přesouvají do U.S. a Asie.
- V Česku se klinických studií účastní přes 17 tisíc pacientů, což přináší přednostní přístup k léčbě, prestiž nemocnicím a úspory státnímu rozpočtu.
- Ministerstvo zdravotnictví letos zavádí národní strategii pro klinická hodnocení a informační portál s cílem zvýšit počet klinických studií v příštích deseti letech.
Překážky růstu a zahraniční inspirace
Jak uvedly Hospodářské noviny z debaty se zástupci vědecké, farmaceutické, ekonomické i veřejné sféry, těžiště investic do vývoje nových léčiv se v posledních letech přesouvá z Evropy do U.S. a Asie. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře nemá Česko proti jiným zemím výraznou specifickou výhodu, ale opírá se o kvalitní nemocnice a lékaře, což zatím nedokáže dostatečně využít při lákání investorů.Ekonom David Marek v debatě poukazuje na Dánsko a Irsko jako na příklady menších zemí, které si jasně stanovily priority a vybudovaly silné postavení v biomedicíně a farmacii. Podle něj Česko nemůže rozvíjet stejně intenzivně všechny směry základního výzkumu a musí zvolit oblasti, v nichž chce dlouhodobě uspět.
Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR upozorňuje, že část výzkumného prostředí stále není dostatečně nastavená na komercializaci výsledků. Vedle toho zmiňuje i omezenou připravenost univerzit převádět vědecké poznatky do podnikání, což komplikuje vznik projektů, které by mohly zaujmout investory a později přerůst ve start-upy nebo další komerční aktivity.
Dopad klinických studií na zdravotnictví a ekonomiku
Jednou z oblastí, kde může Česko svou pozici posílit relativně rychleji, jsou klinické studie. Do těch je nyní v zemi zapojeno více než 17 tisíc pacientů a farmaceutické firmy v nich ověřují účinnost nově vyvíjených léčiv.Kolář uvádí, že klinická hodnocení přinášejí souběžný přínos pacientům, nemocnicím i veřejným rozpočtům. Pacienti se mohou dříve dostat k moderní léčbě, nemocnice získávají zkušenosti a vyšší odbornou prestiž a stát snižuje část nákladů, protože léčbu účastníků studie hradí farmaceutická společnost.
Ministerstvo zdravotnictví letos vydává národní strategii pro klinická hodnocení a připravuje informační portál pro pacienty i odbornou veřejnost. Vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií MZ ČR Markéta Foldyna Hellová říká, že cílem je vytvořit plán na příštích deset let, který má přivést více klinických studií do Česka, a to mimo jiné přes společný vzor smlouvy mezi nemocnicemi a farmaceutickými firmami, systematizaci zdravotnických dat a zavedení koordinátorů klinických studií ve všech fakultních nemocnicích.
V našem dřívějším článku jsme se věnovali připravované strukturální reformě českého zdravotnictví, která má od roku 2028 upravit čtyři klíčové zákony a změnit organizaci péče i pravidla veřejného zdravotního pojištění. Popsali jsme také plán posílit prevenci a screening motivačními bonusy, rozšířit role nelékařských profesí a více využívat data. Zároveň jsme upozornili, že rozhodující nebude jen legislativa, ale i schopnost systému zlepšit řízení nemocnic a organizaci práce zdravotníků.
Nejnovější zprávy Healthcare Industry
- Forex
- Crypto