ČNB hlásí růst důvěry veřejnosti na rekordní úroveň

ČNB hlásí růst důvěry veřejnosti na rekordní úroveň
Rekordní důvěra v ČNB

Důvěra české veřejnosti v Českou národní banku zůstává vysoká a podle nejnovějšího měření dosahuje 77 %. Jde o nejvyšší zaznamenanou úroveň za posledních deset let a výsledek potvrzuje dlouhodobě silné postavení centrální banky mezi veřejnými institucemi v Česku.

Hlavní body

  • Podle průzkumu agentury STEM ve druhé polovině června důvěřuje ČNB rekordních 77 % obyvatel České republiky, oproti 61 % v roce 2023.
  • Růst důvěry v ČNB je spojen s udržením inflace poblíž dvouprocentního cíle od začátku roku 2024 a s vnímáním stabilního ekonomického prostředí.
  • Mezi veřejnými institucemi má vyšší důvěru než ČNB jen Hasičský záchranný sbor České republiky s 95 % a Policie České republiky s 81 %.

Červnový průzkum a vývoj důvěry

Jak uvádí Česká národní banka s odkazem na nejnovější průzkum agentury STEM provedeného ve druhé polovině června, důvěřuje ČNB 77 % obyvatel Česka.

Úroveň důvěry v centrální banku od roku 2023 roste, tehdy činila 61 %. Současný výsledek je nejvyšší za poslední dekádu a potvrzuje, že ČNB se nadále řadí mezi nejdůvěryhodnější veřejné instituce v zemi.

Vliv cenové stability a postavení mezi institucemi

Rostoucí důvěra veřejnosti souvisí také s plněním hlavního zákonného cíle ČNB, kterým je cenová stabilita. Inflace se od začátku roku 2024 drží poblíž dvouprocentního cíle, což přispívá k předvídatelnému prostředí pro domácnosti i firmy a ke stabilitě české ekonomiky.

Vyšší důvěru než ČNB mají podle průzkumu jen Hasičský záchranný sbor České republiky s 95 % a Policie České republiky s 81 %. Mezi další vysoko hodnocené instituce patří Armáda České republiky se 76 %, Česká obchodní inspekce se 74 %, Nejvyšší kontrolní úřad se 72 % a obecní úřady se 72 %, přičemž více než polovina veřejnosti důvěřuje také Nejvyššímu soudu, Ústavnímu soudu a veřejnému ochránci práv.

V našem dřívějším článku o vývoji českého státního rozpočtu jsme psali, že hospodaření státu bylo ke konci června ve schodku 183,6 mld. Kč, tedy výrazně nad úrovní odpovídající polovině celoročně schváleného deficitu. Upozornili jsme, že k prohlubování deficitu přispívají zejména vyšší výdaje na důchody, platby za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU a také růst mzdových nákladů, zatímco hlavní investice se obvykle soustřeďují až do druhé poloviny roku.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.