ECB prosazuje integraci bankovního trhu a přiměřený dohled v Evropě

Traders Union
Všechny zprávy
Centrální banky
Integrace bankovního trhu ECB

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Olga Shendetskaya

20.10.2026

ECB prosazuje integraci bankovního trhu a přiměřený dohled v Evropě — ECB prosazuje reformu bankovnictví

Evropské banky fungují v odolnějším regulačním rámci, avšak debata o nákladech na dodržování předpisů a konkurenceschopnosti zůstává pro tento sektor klíčová. Evropská centrální banka uvádí, že zjednodušování by mělo postupovat souběžně s hlubší integrací trhu, nikoli oslabovat obezřetnostní standardy v celé eurozóně.

Hlavní body

Frank Elderson z ECB podporuje zvýšení zjednodušeného regulatorního prahu z 5 miliard eur na 10 miliard eur aktiv, čímž by se dalších 150 bank dostalo do mírnějších režimů dodržování předpisů.
Elderson tvrdí, že konkurenceschopnost evropských bank brzdí především fragmentace trhu, nikoli regulace, a vyzývá k dokončení jednotného trhu, bankovní unie a evropského systému pojištění vkladů.
ECB očekává do konce října konkrétní akční plány bank pro kybernetickou obranu související s AI a upozorňuje na rizika závislosti na modelech, kvality dat a koncentrace cloudových služeb.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

ECB představuje argumenty pro jednodušší pravidla založená na riziku

Jak uvádí Evropská centrální banka, člen Výkonné rady Frank Elderson tvrdí, že náklady regulace po finanční krizi zůstávají opodstatněné, protože finanční a společenské škody způsobené krizí v roce 2008 výrazně převýšily zátěž uloženou bankám. Evropské banky jsou nyní podle něj lépe kapitalizované, mají silnější likviditní pozice a jsou v průměru ziskovější než po mnoho předchozích let.

Elderson uvádí, že dohled se stal složitějším mimo jiné proto, že se banky výrazně liší a čelí širšímu spektru rizik, včetně geopolitického napětí, kybernetických hrozeb, klimatických rizik a rizik pro přírodu a umělé inteligence. Tvrdí, že složitost by neměla být cílem sama o sobě, a dodává, že orgány dohledu již snížily oznamovací povinnosti a zrychlily procesy, přičemž zjednodušování se nesmí změnit v deregulaci.

Pokud jde o proporcionalitu, současný rámec již podle něj uplatňuje mírnější přístup k malým a nekomplexním institucím, které vykazují pouze až 30 % údajů požadovaných od velkých bank. Dodává, že zvýšení prahové hodnoty pro tuto kategorii z 5 miliard eur celkových aktiv na 10 miliard eur by mohlo přivést přibližně 150 dalších bank do zjednodušeného režimu, zatímco delší intervaly mezi regulatorními přezkumy a širší opětovné využívání stávajících dat ze zátěžových testů by rovněž mohly zmírnit požadavky na dodržování předpisů pro menší banky.

Elderson říká, že jakékoli další zjednodušování musí zůstat omezeno rizikovým profilem každé banky a nesmí oslabit základní obezřetnostní standardy, jako jsou řízení, řízení rizik, kapitál, likvidita a odolnost. Rovněž uvádí, že přiměřenější přístup by orgánům dohledu umožnil soustředit zdroje na nejvýznamnější hrozby pro finanční stabilitu.

Fragmentace, AI a vazby na nebankovní sektor utvářejí rizika pro konkurenceschopnost

Elderson označuje fragmentaci, nikoli regulaci samotnou, za hlavní překážku mezinárodní konkurenceschopnosti evropských bank. Podle něj absence plně integrovaného bankovního trhu brání věřitelům využívat úspory z rozsahu, zlepšovat alokaci kapitálu a likvidity a rozšiřovat přeshraniční činnost v celé evropské ekonomice.

Vyzývá k dokončení jednotného trhu, unie úspor a investic a bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů. Podle jeho názoru rozdíly v právních rámcích, insolvenčních režimech a pravidlech ochrany spotřebitele nadále zbytečně prodražují přeshraniční bankovnictví v době, kdy Evropa potřebuje rozsáhlé investice na řešení energetické transformace, klimatických výzev a výzev souvisejících s přírodou i demografických tlaků.

Pokud jde o globální regulaci, Elderson uvádí, že Basel III by měl zůstat společným měřítkem pro bankovní pravidla, protože banky by měly soutěžit v efektivitě, inovacích a řízení rizik, nikoli v mírnějších standardech. Varuje, že zmírnění požadavků pilíře 1 by riziko neodstranilo, ale mohlo by místo toho přesunout větší část zátěže z regulace na zásahy orgánů dohledu.

Rovněž uvádí, že AI přináší bankám příležitosti i nová zranitelná místa, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, závislosti na modelech, kvality dat a rizika koncentrace spojeného s poskytovateli cloudových služeb. Elderson upozorňuje, že ECB v červenci požádala banky, aby přehodnotily kybernetickou obranu, rozpočty IT a personální kapacity související s hrozbami spojenými s AI, a do konce října očekává konkrétní akční plány.

Mimo přímé využívání AI bankami orgány dohledu podle něj pozorně sledují propojení mezi věřiteli a nebankovním financováním, včetně private credit. Financování založené na trhu sice může pomoci financovat strategické priority Evropy, varuje však, že rizika nutně neopouštějí bankovní systém, když se úvěrování přesune mimo něj, protože se mohou vytvářet skryté koncentrace prostřednictvím překrývajících se expozic mezi bankami, poskytovateli private credit a firemními dlužníky.

V našem dřívějším článku o výzvě Bank of England k plánování obnovy na úrovni „bare metal“ jsme vysvětlili, proč orgány dohledu chtějí, aby banky dokázaly obnovit kritické služby i v případě kompromitace klíčových systémů. Upozornili jsme, že AI zvyšuje rozsah a složitost kybernetických útoků, což vede regulátory k prosazování silnější komplexní odolnosti a schopností obnovy v celém finančním systému.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?