Turecko poprvé od začátku války s Íránem snižuje sazby
Turecká centrální banka ve čtvrtek poprvé od začátku války s Íránem snížila základní úrokovou sazbu. Reagovala tak na zpomalující inflaci a slábnoucí domácí poptávku. Opatrné snížení může signalizovat návrat k uvolňování měnové politiky, ekonomický výhled však nadále komplikují regionální napětí a otřesy v odvětví investičních fondů.
Hlavní body
- Turecká centrální banka snižuje sazby na 36 %.
- Meziroční inflace zpomalila na pětileté minimum.
- Otřesy ve fondech zvyšují tlak na další snižování sazeb.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Podle Bloombergu snížil Výbor pro měnovou politiku vedený guvernérem Fatihem Karahanem úrokovou sazbu týdenních repo operací o 100 bazických bodů na 36 %, což odpovídalo očekávání většiny ekonomů. Centrální banka zároveň snížila sazbu jednodenních zápůjček na 39 % a sazbu jednodenních depozit na 34,5 %. Zdůraznila přitom, že budoucí rozhodnutí se budou odvíjet od vývoje inflace.
Zpomalení inflace otevírá prostor ke snižování sazeb
Meziroční inflace spotřebitelských cen v září klesla na 29,7 %, nejnižší úroveň od listopadu 2021. Slabší spotřebitelské výdaje a pomalejší hospodářská aktivita posílily očekávání, že cenové tlaky budou dál slábnout, což tvůrcům měnové politiky po měsících restriktivních podmínek dává větší manévrovací prostor.
Rozhodnutí znamená odklon od mimořádných opatření zavedených po vypuknutí války s Íránem v únoru. Turecko pozastavilo týdenní repo aukce a spoléhalo se na dražší jednodenní financování, čímž fakticky zpřísnilo finanční podmínky, aniž formálně zvýšilo základní sazbu. Přetrvávající inflační rizika spojená s cenami energií zůstávají důvodem k obavám.
Krize investičních fondů zvyšuje tlak
Samostatná krize v odvětví investičních fondů v Turecku zvýšila tlak na finanční trhy i rozpočty domácností. Regulátoři nařídili likvidaci 131 fondů s majetkem v hodnotě přibližně 20 mld. USD poté, co několik fondů nedokázalo vyhovět žádostem o odkup podílů. Na vrácení peněz tak čekají statisíce investorů.
Ministr financí a státní pokladny Mehmet Simsek uvedl, že platby v celkové výši 40,8 mld. lir, tedy přibližně 822 mil. USD, obdrželo méně než 50 000 z téměř 500 000 dotčených investorů. Centrální banka v reakci navýšila repo financování a uvolnila některá omezení růstu úvěrů pro menší podniky.
Index bankovních akcií po čtvrtečním oznámení klesl o 1,8 %, zatímco lira zůstala v zásadě stabilní na úrovni 49,63 za americký dolar. Reakce trhu naznačila, že investoři zůstávají opatrní i přes snížení nákladů na úvěry.
Prosincové rozhodnutí prověří flexibilitu měnové politiky
Ekonomové z Nomury a Is Asset Management očekávají, že na zasedání 10. prosince by mohlo dojít k dalšímu snížení sazeb o 100 bazických bodů. Tento výhled však závisí na pokračujícím zpomalování inflace a stabilizaci finančních podmínek.
Nejnovější rozhodnutí přináší určitou úlevu dlužníkům a podnikům, zároveň však ponechává úrokové sazby relativně vysoko, aby tlumilo inflaci. Další uvolnění by mohlo podpořit hospodářskou aktivitu a zmírnit dopady krize fondů. Tvůrci měnové politiky však musí tyto přínosy vyvažovat stabilitou měny a inflačními dopady regionálního konfliktu. Příští rozhodnutí ukáže, zda Turecko dokáže pokračovat v postupném snižování nákladů na úvěry.
Přinesli jsme také zprávu, že Turecko chce novým zákonem na ochranu investorů postihnout vedení fondů.
Nejnovější zprávy Infineon
- Forex
- Crypto