Průzkum ECB signalizuje vyšší inflační očekávání a horší výhled růstu eurozóny

Traders Union
Všechny zprávy
Centrální banky
Průzkum ECB: výhled inflace a růstu

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Darina Pashchenko

23.10.2026

Průzkum ECB signalizuje vyšší inflační očekávání a horší výhled růstu eurozóny — ECB signalizuje rozdílný výhled

Domácnosti v eurozóně v září 2026 uvádějí mírně vyšší krátkodobá inflační očekávání a zároveň očekávají výraznější růst příjmů a výdajů. Nejnovější průzkum Evropské centrální banky ukazuje také horší výhled růstu na příštích 12 měsíců, vyšší očekávanou míru nezaměstnanosti a přísnější vnímané úvěrové podmínky.

Hlavní body

Průzkum ECB ukazuje, že medián inflačních očekávání na příštích 12 měsíců v září vzrostl z 3,0 % na 3,1 %, zatímco pětiletá očekávání zůstala beze změny na 2,5 %.
Domácnosti nyní očekávají, že ekonomika eurozóny v příštích 12 měsících vzroste o -1,5 %, oproti srpnovým -1,2 %, a že nezaměstnanost bude vyšší, tedy 11,3 % oproti 11,0 %.
Spotřebitelé očekávají, že cena jejich bydlení v příštích 12 měsících vzroste o 3,5 %. Očekávané úrokové sazby hypoték zůstávají na 4,9 % a spotřebitelé předpokládají zpřísnění úvěrových podmínek.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Zářijový průzkum ukazuje rozdílná očekávání domácností

Jak uvádí Evropská centrální banka, medián vnímání inflace spotřebiteli za předchozích 12 měsíců se v září zvýšil na 3,6 % ze srpnových 3,5 %, zatímco očekávání inflace na příštích 12 měsíců mírně vzrostla na 3,1 % ze 3,0 %. Očekávání inflace za tři roky zůstala beze změny na 2,9 % a pětiletá očekávání se udržela na 2,5 %. Nejistota ohledně inflačních očekávání na příštích 12 měsíců se mírně zvýšila a zůstává vyšší než před začátkem konfliktu na Blízkém východě.

Respondenti z nejnižšího příjmového kvintilu nadále v průměru uvádějí vyšší vnímanou i očekávanou inflaci než respondenti z nejvyššího kvintilu. Mladší respondenti ve věku 18 až 34 let také nadále uvádějí nižší vnímanou i očekávanou inflaci než starší věkové skupiny.

Očekávání nominálního růstu příjmů na příštích 12 měsíců vzrostla z 1,0 % na 1,1 % a očekávaný růst výdajů se zvýšil z 3,6 % na 3,7 %. Zvýšil se také vnímaný růst výdajů za předchozích 12 měsíců, a to z 5,2 % na 5,3 %. Domácnosti s nižšími příjmy opět očekávají výraznější růst příjmů než domácnosti s vyššími příjmy.

Výhled pro ekonomiku, trh práce a bydlení se liší

Domácnosti jsou v září ohledně ekonomiky opatrnější a očekávaný růst ekonomiky na příštích 12 měsíců klesl na -1,5 % ze srpnových -1,2 %. Zároveň se očekávaná míra nezaměstnanosti za 12 měsíců zvýšila z 11,0 % na 11,3 %, spotřebitelé však stále očekávají, že budoucí míra nezaměstnanosti bude jen mírně vyšší než vnímaná současná míra 10,6 %, což ukazuje na celkově stabilní výhled trhu práce.

Rozdíly mezi příjmovými skupinami jsou patrné i v očekáváních ohledně trhu práce: domácnosti z nejnižšího příjmového kvintilu očekávají, že za 12 měsíců dosáhne nezaměstnanost 13,6 %, zatímco domácnosti z nejvyššího kvintilu očekávají 9,7 %. V oblasti bydlení spotřebitelé očekávají, že cena jejich bydlení v příštích 12 měsících vzroste o 3,5 %, oproti 3,4 % v srpnu. Očekávání úrokových sazeb hypoték za 12 měsíců zůstávají od července beze změny na 4,9 %.

Domácnosti s nižšími příjmy nadále očekávají výraznější růst cen bydlení (4,0 %) a vyšší hypoteční sazby (5,7 %) než domácnosti s vyššími příjmy, které očekávají růst cen bydlení o 3,2 % a hypoteční sazby ve výši 4,4 %. Čistý podíl domácností, které uvádějí přísnější přístup k úvěrům za předchozích 12 měsíců, se oproti srpnu zvýšil. Vzrostl také čistý podíl těch, kteří očekávají přísnější úvěrové podmínky v příštích 12 měsících.

V našem předchozím článku o varování Maria Draghiho před kompromisem mezi kontrolou inflace a dlouhodobým růstem jsme vysvětlili jeho názor, že příliš dlouhé udržování úrokových sazeb nad tempem růstu může zhoršit dynamiku zadlužení a nakonec zvýšit inflační rizika. Uvedli jsme také jeho výzvu, aby centrální banky držely sazby nejvýše na úrovni nezbytné ke stabilizaci střednědobé inflace a zároveň se opíraly o prorůstová opatření (například integraci trhu EU a cílenou podporu investic), která mají chránit produktivitu a odolnost.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?