ECB posouvá plány na digitální euro: pilotní provoz v roce 2027 a možné spuštění od roku 2029

Traders Union
Všechny zprávy
Centrální banky
Plány ECB na zavedení digitálního eura

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Olga Shendetskaya

24.10.2026

ECB posouvá plány na digitální euro: pilotní provoz v roce 2027 a možné spuštění od roku 2029 — Plány na digitální euro postupují

Snaha Evropy snížit závislost na mimoevropských poskytovatelích platebních služeb přechází do praktičtější fáze, protože Evropská centrální banka připravuje základy pro digitální euro. Projekt je spojen s legislativou, o níž se nyní jedná v Bruselu. Pilotní provoz s reálnými transakcemi je naplánován na rok 2027 a veřejné spuštění by mohlo následovat od roku 2029, pokud bude nařízení schváleno ještě letos.

Hlavní body

ECB očekává přijetí nařízení o digitálním euru do konce roku 2024, což umožní formální rozhodnutí o jeho vydání a přípravu systémů účastníků trhu před pilotním provozem v roce 2027.
Pilotní provoz s reálnými transakcemi v roce 2027 zapojí zaměstnance ECB a národních centrálních bank i 36 účastníků trhu. ECB nyní hledá další zájemce z odvětví elektronického a mobilního obchodování.
Cílem digitálního eura je snížit závislost na mimoevropských platebních schématech, nabídnout vlastnosti podobné hotovosti a distribuci prostřednictvím odvětví a snížit transakční poplatky, což by prospělo zejména menším obchodníkům.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Pokrok v legislativě a harmonogram pilotního provozu

Podle Evropské centrální banky člen Výkonné rady Piero Cipollone uvádí, že instituce informuje zainteresované strany o legislativních jednáních v Bruselu a zároveň pokračuje v interních přípravách Eurosystému na digitální euro. ECB očekává, že nařízení bude přijato do konce roku, což Radě guvernérů umožní formálně rozhodnout o vydání digitálního eura a účastníkům trhu připravit si systémy s předstihem.

Cipollone uvádí, že ECB má v roce 2027 zahájit pilotní provoz založený na reálných transakcích zaměstnanců ECB a národních centrálních bank, který má otestovat technologii v ostrém provozu. Na přípravných pracích se již podílí 36 účastníků trhu, včetně sedmi z Itálie, a ECB nyní hledá další zájemce z řad provozovatelů elektronického a mobilního obchodování.

Představitel ECB uvádí, že digitální euro je koncipováno jako platební prostředek, nikoli jako náhrada hotovosti nebo bankovních služeb. Zůstatky budou omezené, aby byla chráněna finanční stabilita, samotné platby však limitovány nebudou, protože částka přesahující zůstatek v peněžence by se mohla automaticky čerpat z propojeného běžného účtu.

Platební suverenita a dopad na odvětví

Cipollone uvádí, že projekt reaguje na závislost Evropy na platební infrastruktuře ovládané zahraničními společnostmi, zejména u online karetních plateb, kde na mimoevropská schémata připadá přibližně dvě třetiny transakcí. Závislost na třetích stranách u základní služby podle něj představuje strategické riziko pro eurozónu a omezuje schopnost Evropy zajistit odolnost platebního systému.

Digitální euro by podle něj nabídlo alternativu založenou v Evropě s vlastnostmi podobnými hotovosti, včetně ochrany soukromí, přijímání v celé eurozóně a možnosti offline použití při výpadcích proudu nebo slabém internetovém připojení. ECB také uvádí, že digitální euro by distribuovaly banky a další oprávnění zprostředkovatelé, nikoli centrální banka. Ti by spravovali vztahy se zákazníky a na společné evropské infrastruktuře budovali další služby.

Pro obchodníky, zejména ty menší, by podle Cipolloneho nová evropská platební možnost mohla posílit konkurenci a pomoci snížit poplatky, které jsou podle něj u malých obchodů až čtyřikrát vyšší než u velkých provozovatelů. Dodává, že soukromé společnosti již zkoumají služby, jako jsou automatické digitální účtenky a platba při doručení. Širším cílem politiky je podpořit lépe integrovaný evropský finanční a platební trh.

V našem dřívějším článku o varování Maria Draghiho před dilematem mezi stabilitou a růstem jsme vysvětlili jeho argument, že pokud úrokové sazby zůstanou příliš dlouho nad tempem hospodářského růstu, může se zhoršit dynamika zadlužení a zesílit tlak na „fiskální dominanci“. Podle něj by se centrální banky měly zaměřit na kontrolu inflace a zároveň se vyvarovat zbytečného poškozování investic a produktivity. Jako způsob podpory dlouhodobého růstu poukázal na integraci trhu v celé EU a cílenou veřejnou podporu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?