ČNB zvažuje listopadové zvýšení sazeb kvůli inflaci a cenám energií

Traders Union
Všechny zprávy
Centrální banky
ČNB a možné zvýšení sazeb

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Darina Pashchenko

27.10.2026

ČNB zvažuje listopadové zvýšení sazeb kvůli inflaci a cenám energií — ČNB zvažuje zvýšení sazeb

Odolná poptávka v české ekonomice a nadále vysoké ceny energií posilují argumenty pro další zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání České národní banky. Případný krok 5. listopadu ale podle člena bankovní rady Jakuba Seidlera neznamená začátek nového cyklu utahování měnové politiky.

Hlavní body

ČNB zvažuje listopadové zvýšení sazeb o 25 bazických bodů kvůli odolné domácí poptávce a trvale vyšším cenám energií.
Celková inflace v září dosáhla 2,5 %, s možným krátkodobým vrcholem kolem 3,5 % v prvním čtvrtletí 2027, nad tolerančním pásmem.
Ceny ropy, plynu a průmyslových výrobků převyšují očekávání, což s růstem mezd nad 6 % zřejmě povede ke zvýšení inflačního odhadu ČNB pro rok 2027.

Listopadové rozhodování a inflační tlaky

Jak uvádí Česká národní banka, s odkazem na člena bankovní rady Jakuba Seidlera, ten se přiklání ke standardnímu zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v listopadu, především kvůli odolné domácí poptávce a déle zvýšeným cenám energií. Současně však zdůrazňuje, že před jednáním ještě neviděl analytické podklady a doporučení expertů centrální banky.

Seidler uvedl, že i případné listopadové zvýšení by nevnímal jako začátek širšího cyklu. Podle něj je vzhledem k nejistotě v globální ekonomice nutný přístup zasedání po zasedání.

ČNB už v červnu zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %, jako dosud jediná centrální banka ve střední Evropě, která zpřísnila měnovou politiku v reakci na cenové tlaky spojené s konfliktem na Blízkém východě. Tržní forwardové sazby nyní započítávají čtyři zvýšení během příštích 12 měsíců, což Seidler označuje za přehnané.

Dopad energií a výhled pro rok 2027

Podle Seidlera jsou inflační dopady války s Íránem a jejího vlivu na energetickou krizi v české ekonomice již zřetelně patrné. Růst cen průmyslových výrobců minulý měsíc zrychlil meziročně na 3,7 %, přičemž významnou roli hrály ceny koksu a rafinovaných produktů i elektřiny a plynu; růst se očekává také u zemědělských výrobců.

Nadměrně vysoké podle něj zůstávají i ceny služeb. Celková inflace, která v září dosáhla 2,5 %, by podle Seidlera mohla dočasně vrcholit v prvním čtvrtletí 2027 na průměru kolem 3,5 %, tedy nad horní hranicí tolerančního pásma ČNB kolem 2% cíle.

Ceny ropy a zemního plynu se na energetických trzích pohybují nad úrovněmi, s nimiž počítala srpnová makroekonomická prognóza ČNB. V kombinaci s domácí poptávkou a nominálním růstem mezd nad 6 % je to podle Seidlera jasný signál, že banka zřejmě zvýší odhad inflace pro rok 2027.

Nový makroekonomický výhled, který má ČNB zveřejnit příští měsíc, podle něj zároveň ukáže slabší růst, zejména v letošním roce, zatímco v příštím roce lze stále čekat zrychlení. Rostoucí dlouhodobé výnosy navíc již samy o sobě zpřísňují finanční podmínky, mimo jiné přes hypoteční sazby, a centrální bance tím dávají více času na reakci.

V našem dřívějším článku o růstu evropských cen elektřiny a plynu jsme popsali, že zdražování energií na konci léta zvyšuje inflační tlak napříč regionem a pro Česko je kvůli energeticky náročnému průmyslu obzvlášť citelné. Upozornili jsme na skok spotové ceny elektřiny v ČR zhruba ze 100 na 140 EUR/MWh a na to, že dražší energie zvedají náklady podniků i domácností, což se může rychleji promítat do cenové hladiny.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?