Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že 7. února 2027 odstoupí, několik měsíců před koncem svého mandátu. Její rozhodnutí přichází v době rostoucí inflace, nestability na evropských finančních trzích a politického napětí ve Francii.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Podle agentury Reuters uvedla sedmdesátiletá Lagardeová, že ECB opouští dobře připravenou na budoucí výzvy. Její mandát měl původně skončit v říjnu 2027, o možném předčasném odchodu se však spekulovalo už několik měsíců.
Podle zdroje citovaného tiskovou agenturou se Lagardeová rozhodla odstoupit, aby se mohla aktivněji zapojit do politického dění ve Francii i na mezinárodní scéně. Jako prezidentka ECB měla zůstat politicky neutrální, aby byla zachována nezávislost centrální banky.
Její předčasný odchod umožní současným evropským lídrům jmenovat nového prezidenta ECB ještě před prezidentskými volbami ve Francii. Lagardeová už dříve uvedla, že se o francouzský prezidentský úřad ucházet nehodlá.
Kdo povede Evropskou centrální banku?
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že výběr nového prezidenta ECB začne okamžitě. Hlavními kandidáty jsou bývalý guvernér nizozemské centrální banky Klaas Knot a bývalý guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos.
Oznámení o odstoupení mělo na finanční trhy jen malý dopad. Analytici upozorňují, že oba možní nástupci mají rozsáhlé zkušenosti, a investoři proto v současnosti neočekávají zásadní změny měnové politiky ECB.
Lagardeové rozhodnutí však vyvolalo mezi evropskými politiky debatu. Někteří poslanci Evropského parlamentu se domnívají, že předčasný odchod před francouzskými volbami může vyvolat otázky ohledně politické nezávislosti ECB. Jiní tvrdí, že tento krok pomůže zajistit kontinuitu ve vedení centrální banky.
ECB čelí novým ekonomickým rizikům
Změna ve vedení přichází v obtížné době pro evropskou ekonomiku. Vyšší ceny ropy v důsledku války s Íránem zesilují inflační tlaky, zatímco výnosy státních dluhopisů, zejména ve Francii, zvyšují náklady na úvěry pro firmy i domácnosti.
Očekává se, že ECB na svém zasedání 29. října ponechá depozitní sazbu beze změny na 2,5 %. Analytici však nevylučují další zvýšení sazeb už v prosinci, pokud vysoké ceny energií budou dál tlačit inflaci vzhůru.
Podle očekávání na peněžním trhu by ECB mohla do konce roku 2027 zvýšit úrokové sazby ještě třikrát, čímž by depozitní sazba vzrostla na 3,25 %. Taková úroveň by mohla dále zpomalit hospodářský růst v eurozóně.
Čím se Christine Lagardeová zapsala do historie?
Christine Lagardeová se 1. listopadu 2019 stala prezidentkou Evropské centrální banky jako první žena v této funkci. Předtím působila jako výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu a francouzská ministryně financí. V době oznámení svého odstoupení vedla ECB téměř sedm let. Její mandát bude při odchodu v únoru 2027 trvat sedm let a tři měsíce.
Jednou z největších výzev pro Lagardeovou byla pandemie covidu-19. V březnu 2020 zahájila ECB nouzový program nákupů dluhopisů, jehož objem nakonec dosáhl 1,85 bilionu €. Opatření měla podpořit ekonomiku eurozóny a zabránit finanční krizi.
Později musela Lagardeová řešit prudký růst inflace způsobený oživením ekonomiky po pandemii a energetickou krizí. Od července 2022 do září 2023 zvýšila ECB úrokové sazby desetkrát a depozitní sazba dosáhla rekordních 4 %. Centrální banka však čelila kritice, že na počáteční prudký růst cen reagovala příliš pomalu.
Za vedení Lagardeové ECB také urychlila vývoj digitálního eura, digitální měny centrální banky, která má doplnit hotovost a stávající elektronické platební metody. V době, kdy oznámila své odstoupení, však projekt ještě nebyl spuštěn.
Světové ekonomické fórum by mohlo jmenovat Lagardeovou svou předsedkyní, jak již bylo uvedeno.
- Forex
- Crypto