ČNB průzkum ukazuje stabilní inflační očekávání a vyšší sázky na růst sazeb

ČNB průzkum ukazuje stabilní inflační očekávání a vyšší sázky na růst sazeb
ČNB: stabilní inflace, růst sazeb

Říjnové šetření mezi analytiky ukazuje na stabilní inflační výhled v Česku, zatímco odhady růstu ekonomiky pro letošek i příští rok mírně klesají. Trh zároveň před listopadovým jednáním bankovní rady ČNB ve většině počítá se zvýšením klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů kvůli tlaku cen energií, komodit a služeb.

Hlavní body

  • Většina analytiků v průzkumu ČNB očekává na listopadovém zasedání zvýšení klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů.
  • Meziroční inflace dosáhla v září 2,5 %, přičemž hlavním zdrojem cenových tlaků zůstávají služby a energie, s prognózou zvýšené inflace do roku 2027.
  • Revize ČSÚ snížila růst HDP za 2Q 2026 na 1,8 % meziročně, zatímco reálné příjmy domácností vzrostly o 3,1 % a spotřeba o 2,5 %.

Říjnový průzkum a očekávání sazeb

Jak uvádí Česká národní banka, její říjnového průzkumu se zúčastnilo 13 domácích a tři zahraniční analytici a výsledky naznačují beze změny nastavený výhled inflace při mírném zhoršení odhadů hospodářského růstu. Většina dotázaných očekává, že listopadové zasedání bankovní rady ČNB přinese zvýšení klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Průměrný roční odhad inflace zůstává na 2,6 %, rozpětí jednotlivých prognóz se ale rozšiřuje kvůli poklesu minimální hodnoty a růstu maximální hodnoty. To podle průzkumu pravděpodobně odráží vyšší nejistotu kolem cen energií a jejich promítání do spotřebitelských cen.

Průměrný roční odhad dvoutýdenní repo sazby se zvyšuje o 7 bazických bodů na 3,89 %. Prognóza kurzu koruny se mění jen nepatrně, především v návaznosti na vývoj na devizovém trhu od předchozího šetření, přičemž analytici v nejbližších týdnech čekají stabilitu měny a v ročním horizontu její mírné posílení.

Inflační tlaky a slabší růst ekonomiky

Meziroční spotřebitelská inflace zrychluje z 1,9 % v srpnu na 2,5 % v září a po třech měsících se vrací nad 2% cíl ČNB. Největší příspěvek mají pohonné hmoty s meziročním růstem o 37,5 %, zatímco ceny zboží rostou o 1,2 % a ceny služeb o 4,6 %, přičemž právě služby a energie zůstávají hlavním zdrojem cenových tlaků.

Analytici očekávají, že inflace zůstane ve zbývajících měsících letošního roku zvýšená a na začátku roku 2027 pravděpodobně dočasně přesáhne 3 %. Proinflačně působí vysoké ceny ropy, pohonných hmot a plynu, slábnoucí pokles cen potravin, rychlý růst cen služeb a méně příznivé srovnávací základny, část těchto tlaků ale mohou zmírnit vládní opatření v oblasti regulace cen pohonných hmot.

Revize Českého statistického úřadu zároveň vedou k dalšímu snížení vykázaného růstu domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2026. Reálný HDP podle posledních dat roste meziročně o 1,8 % a mezičtvrtletně o 0,3 %, v obou případech o 0,1 procentního bodu méně než v předchozím odhadu, což podle analytiků potvrzuje slabší oživení české ekonomiky, než dřívější data naznačovala.

Pozitivně naopak hodnotí pokračující růst reálných příjmů domácností a spotřeby i relativně silnou investiční aktivitu. Reálný příjem domácností na obyvatele roste meziročně o 3,1 % a spotřeba domácností o 2,5 %, což spolu s očekávaným postupným posilováním koruny podporuje výhled domácí ekonomiky vůči eurozóně.

V našem dřívějším článku o zářijové inflaci v Česku jsme shrnuli, že meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 2,5 % a meziměsíčně ceny stagnovaly. Upozornili jsme, že hlavním tahounem zdražování byly pohonné hmoty, zatímco u části energií a některých potravin přetrvával pokles, a zároveň jsme popsali, jak se změny cen promítají do struktury výdajů domácností (zejména u služeb, bydlení a vzdělávání).

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.