Česko chystá mzdovou reformu, růst minimální mzdy zvyšuje tlak na veřejné rozpočty

Traders Union
Všechny zprávy
Ekonomická data
Česko chystá mzdovou reformu

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Darina Pashchenko

19.10.2026

Česko chystá mzdovou reformu, růst minimální mzdy zvyšuje tlak na veřejné rozpočty — Mzdová reforma v Česku

Český pracovní trh čeká od příštího roku rozsáhlá změna v odměňování, kterou má doprovodit výrazný růst minimální mzdy i úprava platových tabulek. Největší nejistota zůstává u nízkopříjmových zaměstnanců a u profesí navázaných na tarifní systém, protože konečná podoba rozdělení peněz na platy pro rok 2027 ještě není uzavřena.

Hlavní body

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje od ledna zvýšit minimální mzdu o 2 500 Kč na 24 900 Kč, tedy na 44,6 procenta průměrné mzdy.
Rozpočtový objem na růst platů klesá ve finálním návrhu pro rok 2027 z původních 36 miliard Kč na 33,9 miliardy Kč.
Nižší rozpočtový prostor zvyšuje nejistotu ohledně dopadů reformy na nízkopříjmové zaměstnance a pokrytí nákladů na zvýšení minimální mzdy.

Reforma platů a rozpočtové limity

Jak uvedl HN.cz, reforma připravovaná ministerstvem práce a sociálních věcí má zahrnovat rychlý růst minimální mzdy, výraznou redukci platové tabulky a konec tarifů, které nesplňují ani podmínky minimální mzdy.

Od ledna má minimální mzda vzrůst o 2 500 korun na 24 900 korun, což má odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. V roce 2028 má tento podíl dosáhnout 45,8 procenta.

Nejistotu ale dál vytvářejí pokračující vyjednávání o platech. Celkový objem prostředků, které ministerstvo financí původně vyčlenilo v rozpočtu pro růst platů v roce 2027, činil 36 miliard korun, ve finálním návrhu však klesá na 33,9 miliardy korun.

Dopad na nízkopříjmové zaměstnance

Snížený rozpočtový prostor znamená, že vedle růstu mezd mají stejné prostředky pokrýt také výdaje spojené s reformou, především zvyšování minimální mzdy a navázaných platů, i náklady na zajištění nových pracovních míst.

Rozpočtový deficit podle dostupných informací neumožňuje v této oblasti výraznější rozmach. Právě proto zůstává nejasné, kdo bude v příštím roce z reformy těžit a kdo ponese její náklady, přičemž největší nejistota dopadá na nízkopříjmové skupiny zaměstnanců.

V našem dřívějším článku o vývoji schodku státního rozpočtu ČR jsme upozornili, že po třech čtvrtinách roku 2026 už deficit dosáhl zhruba 195 miliard Kč a rychle ukrajoval z plánovaného celoročního limitu. Popsali jsme také, které příjmové položky rostly (například sociální pojištění a DPH) a jak současně sílil tlak na výdaje, zejména na sociální oblast a obsluhu státního dluhu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?