Němečtí ekonomové vyzývají ke zrušení zemědělských dotací v EU

Traders Union
Všechny zprávy
Ekonomická data
Zrušení zemědělských dotací EU

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Olga Shendetskaya

23.10.2026

Němečtí ekonomové vyzývají ke zrušení zemědělských dotací v EU — Konec dotací v EU?

Debata o budoucnosti evropské zemědělské politiky sílí před jednáními o víceletém finančním rámci EU na roky 2028 až 2034. Němečtí ekonomové a právní experti tvrdí, že plošné podpory pro zemědělství postrádají ekonomické opodstatnění a deformují širší hospodářské prostředí.

Hlavní body

Skupina Kronberger Kreis vyzvala k úplnému zrušení zemědělských dotací v EU v souvislosti s jednáními o rozpočtu na období 2028–2034.
Zemědělské dotace v Německu přesahují 10 miliard eur ročně a v posledních pěti letech tvořily asi 42 procent příjmů sektoru.
Podle Clemense Fuesta ohrožují plošné dotace otevřenost trhu a efektivitu, přičemž příklady Austrálie a Nového Zélandu ukazují efektivnější zemědělství s minimálními zásahy.

Tlak na reformu před rozpočtovými jednáními EU

Jak uvádí Hospodářské noviny s odkazem na Der Spiegel, zrušení veškerých zemědělských dotací požaduje uskupení Kronberger Kreis, které působí jako odborný poradní sbor Nadace pro tržní hospodářství, Stiftung Marktwirtschaft. Skupina sdružuje ekonomy a právníky prosazující reformy zaměřené na trh, hospodářskou soutěž a deregulaci.

Mluvčí uskupení Lars Feld uvedl, že pro tak rozsáhlé státní zásahy neexistuje přesvědčivé ekonomické ospravedlnění. Podle něj mohou cílená opatření dávat smysl při selhání trhu nebo při ochraně životního prostředí a přírody, plošné dotace pro celý sektor ale za vhodný nástroj nepovažuje.

Autoři analýzy spojují svůj návrh s nadcházejícím vyjednáváním o rozpočtu EU na období 2028 až 2034, které podle nich vytváří prostor pro zásadní přenastavení evropské zemědělské politiky. Podle expertů dosahují zemědělské dotace v Německu hrazené z prostředků EU, spolkové vlády i jednotlivých spolkových zemí více než 10 miliard eur ročně.

V uplynulých pěti letech tyto veřejné prostředky tvořily zhruba 42 procent příjmů v zemědělství. Šéf institutu Ifo Clemens Fuest zároveň upozorňuje, že zemědělský sektor se na hospodářském výkonu Německa podílí méně než jedním procentem.

Dopady na obchod, bezpečnost a strukturu odvětví

Fuest odmítá i argument, že plošné dotace jsou nutné kvůli potravinové bezpečnosti. Podle něj stabilita dodávek nestojí na co nejvyšší národní soběstačnosti, ale na otevřených trzích, různorodých zdrojích zásobování a odpovídající přípravě na krizové situace.

Experti také tvrdí, že odpor zemědělců často blokuje dohody o volném obchodu, přestože by z nich mohli těžit spotřebitelé i další odvětví ekonomiky. Do debaty vstupuje i nedávná zkušenost z Německa, kde byla po protestech zemědělců s traktory od začátku roku 2026 plně obnovena dotace na zemědělskou naftu, kterou předchozí vláda plánovala zrušit.

Fuest v této souvislosti varuje před nastavováním podpory podle síly nátlakových akcí. Jako příklady zemí s výrazně menšími zásahy do trhu skupina uvádí Austrálii a Nový Zéland, kde je zemědělství podle ní efektivnější, i když novozélandské reformy zároveň vedly k zániku řady menších farem.

V našem dřívějším článku o navýšení záloh přímých plateb na 75 % pro rok 2026 jsme popsali, jak ČR urychlí vyplácení části unijních podpor, aby zemědělcům ulevila od dopadů sucha na cash flow. Zároveň jsme připomněli širší debatu o podobě Společné zemědělské politiky po roce 2027, včetně českých požadavků na větší flexibilitu, méně administrativy a důraz na investice do vodního hospodářství a dostupnost hnojiv.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?