Příjmová nerovnost v EU v roce 2025 mírně klesla, ukazují data Eurostatu

Traders Union
Všechny zprávy
Ekonomická data
Příjmová nerovnost v EU v roce 2025

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Olga Shendetskaya

23.10.2026

Příjmová nerovnost v EU v roce 2025 mírně klesla, ukazují data Eurostatu — Příjmová nerovnost v EU se zmírňuje

Rozdělení příjmů v Evropské unii je v roce 2025 o něco rovnoměrnější. Giniho koeficient EU klesl na 29,2 z hodnoty 29,4 o rok dříve. Nejnovější údaje stále ukazují výrazné rozdíly mezi členskými státy: nejnižší nerovnost zaznamenalo Slovensko a nejvyšší Bulharsko.

Hlavní body

Eurostat uvádí, že Giniho koeficient EU klesl z 29,4 v roce 2024 na 29,2 v roce 2025, což ukazuje na mírné zlepšení příjmové rovnosti.
Rozdíly mezi zeměmi přetrvávají: nejnižší Giniho koeficient 23,0 zaznamenalo v roce 2025 Slovensko, nejvyšší 37,7 pak Bulharsko.
Belgie, Česko, Slovinsko a Polsko nadále vykazují nižší příjmovou nerovnost, zatímco Lotyšsko a Litva patří mezi členskými státy EU k zemím s vyšší nerovností.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Údaje Eurostatu o rozdělení příjmů v roce 2025

Jak uvádí Eurostat, Giniho koeficient EU dosahuje v roce 2025 hodnoty 29,2, oproti 29,4 v roce 2024. Tento ukazatel měří, jak jsou příjmy v zemi rozděleny ve srovnání s ideálem naprosté rovnosti.

Hodnota 0 představuje úplnou rovnost, kdy mají všichni stejný příjem, zatímco hodnota 100 značí naprostou nerovnost, kdy veškeré příjmy připadnou jediné osobě. Nejnovější údaj za EU tak ukazuje na mírné zlepšení celkového rozdělení příjmů v Unii.

Rozdíly mezi zeměmi EU zůstávají výrazné

Giniho koeficient v zemích EU se v roce 2025 pohybuje od 23,0 na Slovensku po 37,7 v Bulharsku, což podtrhuje přetrvávající rozdíly v rozdělení příjmů domácností mezi členskými státy.

Po Slovensku mají nejrovnoměrnější rozdělení příjmů Belgie s hodnotou 23,4, Česko s 24,0, Slovinsko s 24,6 a Polsko s 24,9. Na opačném konci žebříčku následuje po Bulharsku Lotyšsko s hodnotou 35,6 a Litva s 35,5. Nerovnost tak zůstává v některých částech východní Evropy výrazně vyšší.

V našem dřívějším článku jsme se věnovali varování Maria Draghiho že udržování úrokových sazeb nad tempem růstu může zhoršovat vývoj veřejného dluhu a posilovat tlak na „fiskální dominanci“, přestože se centrální banky soustředí na zkrocení inflace. Uvedli jsme také jeho argument, že měnová politika by neměla být restriktivnější, než je nezbytné, protože vyšší náklady na úvěry mohou brzdit produktivní investice, inovace a dlouhodobý růst v Evropě.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?