Česká státní správa čelí tlaku na desetiprocentní snížení stavů

Česká státní správa čelí tlaku na desetiprocentní snížení stavů
Státní správa pod tlakem

Debata o efektivitě státní správy v Česku znovu sílí spolu s návrhem na plošné snížení počtu úřednických míst. Záměr škrtat desetinu pozic má podle komentáře nutit úřady hledat zbytné agendy, zároveň ale otevírá otázku, zda vláda nepostupuje bez předchozí analýzy od nesprávného konce.

Hlavní body

  • Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha navrhla plošné desetiprocentní snížení pracovních míst ve státní správě bez předchozí analýzy procesů.
  • Opatření má vytvořit tlak na úřady, aby samy identifikovaly zbytečné agendy, i za cenu možného dočasného narušení činností.
  • Firemní příklad Netflixu z roku 2001 ukazuje, že propouštění třetiny týmu může zvýšit výkon, ale přenositelnost principu na státní správu je sporná.

Návrh škrtů bez předchozí analýzy

Jak uvedl Hospodářské noviny s odkazem na Úřad vlády, šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha chce zvýšit efektivitu úřadů plošným škrtem pracovních míst, který vládě navrhla na konci září. Základní logika opatření spočívá ve vytvoření tlaku na jednotlivé úřady, aby samy určily, které činnosti už nejsou nezbytné.

Text ale upozorňuje, že ačkoli ve státní správě existuje prostor pro vyšší efektivitu, zejména kvůli zbytečným procesům, plošné snížení o deset procent začíná podle autora od špatného konce. Razantní zásah může někdy fungovat i bez hlubší předběžné analýzy, protože nedostatek lidí rychle odhalí, které agendy jsou klíčové a které lze omezit nebo zrušit.

Dopady na fungování úřadů a inspirace z firem

Podobný přístup využívají i firmy, kde personální omezení někdy vede k přeskupení práce a růstu výkonu. Komentář jako příklad uvádí Netflix, který v roce 2001 propustil přibližně třetinu ze 120 zaměstnanců, přičemž menší tým následně podával vyšší výkon.

Zakladatel Reed Hastings na této zkušenosti později vystavěl firemní kulturu takzvané hustoty talentu. V prostředí veřejné správy ale zůstává otevřené, zda lze obdobný princip převzít bez rizika oslabení klíčových služeb státu a bez přesnějšího vyhodnocení konkrétních agend.

V našem dřívějším článku o zavádění umělé inteligence v českých firmách jsme upozornili, že samotná technologie bez změny zastaralých interních procesů nemusí zvýšit produktivitu, ale naopak odhalit slabiny v řízení a vyvolat organizační chaos. Text také zmiňoval, že nejvíce ohrožené mohou být rutinní manažerské role a že AI je zároveň testem odolnosti firmy, pokud je příliš závislá na jednotlivcích a nemá jasně nastavené rozhodovací postupy.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.