NKÚ varuje před neefektivním čerpáním fondů EU v Česku

NKÚ varuje před neefektivním čerpáním fondů EU v Česku
Varování NKÚ: fondy EU

Česko má v letech 2021 až 2027 získat z fondů Evropské unie více než 1,3 bilionu korun, zatímco debata o účelnosti jejich využití sílí. Nejvyšší kontrolní úřad nyní upozorňuje, že část podpory míří i do projektů s nízkým přínosem pro výkon ekonomiky a dlouhodobé priority státu.

Hlavní body

  • NKÚ kritizuje, že české subjekty často čerpají EU dotace na zbytečné nebo neefektivní projekty, které nezvyšují výkon ekonomiky.
  • Navzdory investicím 5,3 miliardy korun do elektromobility a přes 26 miliard korun do energetických opatření Česko nesplnilo klíčové cíle a dopady na spotřebu energie jsou zanedbatelné.
  • NKÚ doporučuje pro období 2028–2034 zaměřit podporu na strategické oblasti, zvýšit spoluúčast příjemců a měřit konkrétní přínosy projektů kvůli očekávanému poklesu financí z EU.

Závěry kontrol a doporučení pro další období

Jak uvádí Hospodářské noviny s odvoláním na Nejvyšší kontrolní úřad ve své souhrnné zprávě, české subjekty se sice naučily evropské dotace čerpat formálně správně, peníze ale často používají tam, kde nejsou zapotřebí nebo kde projekty v čase ztrácejí smysl.

Letošní EU report je podle úřadu devatenáctou zprávou o finančním řízení peněz z EU a shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí ukončených mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026. NKÚ uvádí, že tyto prostředky mají být využívány hospodárně a efektivně, nikoli pouze vyčerpány. Prezident NKÚ Miloslav Kala ve zprávě kritizuje výdaje na projekty, které podle něj nezvyšují celkový výkon české ekonomiky.

Úřad zároveň upozorňuje, že v příštím programovém období 2028 až 2034 Česko pravděpodobně obdrží z EU méně peněz. Za důležité proto považuje soustředit podporu na menší počet strategických oblastí, hodnotit skutečný přínos projektů a vrátit do dotačního prostředí standardní tržní principy. Kala prosazuje vyšší spoluúčast příjemců dotací a širší využívání úvěrů nebo záruk, aby příjemci nesli větší část investičního rizika.

Dopady na investiční priority a veřejné finance

Mezi příklady nedokonalého využití prostředků řadí NKÚ podporu čisté mobility. Podle zjištění úřadu patří Česko navzdory investicím 5,3 miliardy korun v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU a nesplnilo část cílů v dobíjecí infrastruktuře.

Dalším příkladem jsou energetické úspory a obnovitelné zdroje, kde podpora přes 26 miliard korun měla podle NKÚ jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu i ve službách. Úřad tím posiluje argument, že při rekordních rozpočtových schodcích musí stát přesněji určovat cíle a měřit výsledky veřejných investic.

Kala zároveň vítá nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který začne platit od 1. ledna příštího roku. Podle něj zákon posouvá kontrolu od formálních úkonů k řízení systému veřejných peněz a zavádí povinnost stanovovat konkrétní, měřitelné a časově vymezené cíle i odpovídající ukazatele.

V našem dřívějším článku o financování rozvojových projektů přes Národní rozvojovou banku jsme upozornili, že i když má Česko k dispozici stovky miliard korun, jejich využití brzdí nedostatek připravených investičních záměrů. Popsali jsme také, že silná orientace na dotace omezuje širší nasazení úvěrů a záruk a že se zvažuje, zda část evropských dotací postupně nenahradit zvýhodněným úvěrovým financováním, které by vyžadovalo lepší koordinaci a kvalitnější přípravu projektů.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.