Výdaje EU na sociální dávky v roce 2025 vzrostly o 4,9 %, jejich podíl na HDP ale klesl

Traders Union
Všechny zprávy
Ekonomická data
Výdaje EU na sociální dávky v roce 2025

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Darina Pashchenko

Včera

Výdaje EU na sociální dávky v roce 2025 vzrostly o 4,9 %, jejich podíl na HDP ale klesl — Výdaje EU na sociální zabezpečení rostou

Předběžné odhady ukazují, že výdaje na dávky sociální ochrany v celé EU dosáhnou v roce 2025 částky 5,183 bilionu eur, čímž pokračuje setrvalý růst výdajů bloku na sociální zabezpečení. K nárůstu dochází, i když výdaje v poměru k velikosti ekonomiky mírně klesají: sociální dávky představují 27,5 % HDP EU, což je o 0,2 procentního bodu méně než v roce 2024.

Hlavní body

Výdaje EU na dávky sociální ochrany dosáhly v roce 2025 částky 5 183 miliard eur, což představuje nárůst o 4,9 % oproti roku 2024. Výdaje v eurech vzrostly ve všech zemích.
Poměr dávek sociální ochrany k HDP v EU v roce 2025 klesl na 27,5 %, přestože nominální výdaje vzrostly. To ukazuje, že ekonomika rostla relativně rychleji než výdaje na sociální zabezpečení.
Nejvyšší podíl dávek na HDP vykazují Rakousko, Finsko a Francie (32,4 %, 32,2 % a 32,1 %), zatímco nejnižší zůstává v Irsku (11,7 %).

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Odhady Eurostatu ukazují plošný nárůst

Podle údajů zveřejněných Eurostatem dosahují výdaje na dávky sociální ochrany v EU v roce 2025 celkem 5 183 miliard eur. Údaj vychází z předběžných odhadů podle Evropského systému integrované statistiky sociální ochrany (ESSPROS). Čísla ukazují nárůst o 4,9 % oproti roku 2024, přičemž výdaje v eurech vzrostly ve všech zemích EU.

Odhady poskytují země dobrovolně a zahrnují hlavní ukazatele ESSPROS. Celkové výdaje sice rostou, poměr dávek sociální ochrany k HDP však oproti předchozímu roku mírně klesá na 27,5 %.

Rozdíly mezi zeměmi ukazují nerovnoměrnou zátěž sociálního systému

Mezi zeměmi EU mají dávky sociální ochrany nejvyšší podíl na HDP v Rakousku (32,4 %), následovaném Finskem (32,2 %) a Francií (32,1 %). Nejnižší podíly vykazují Irsko (11,7 %), Malta (13,8 %) a Maďarsko (16,7 %), což poukazuje na značné rozdíly v systémech sociálního zabezpečení a ekonomické struktuře jednotlivých zemí bloku.

Tempo růstu se mezi zeměmi rovněž výrazně liší. Největší nárůst výdajů oproti roku 2024 zaznamenává Chorvatsko (15,4 %), před Bulharskem (12,1 %) a Litvou (11,6 %). Nejméně vzrostly výdaje v Řecku (0,6 %), Rumunsku (0,7 %) a Finsku (1,3 %).

V našem dřívějším článku o varování Maria Draghiho ohledně restriktivní měnové politiky a rostoucího zadlužení jsme se zabývali tím, jak mohou úrokové sazby převyšující tempo růstu zesilovat tlak na veřejné finance a zvyšovat riziko „fiskální dominance“. Zmínili jsme také jeho výzvu, aby centrální banky upřednostňovaly kontrolu inflace a zároveň se vyhýbaly zbytečnému poškozování produktivních investic, a také návrhy, jako je hlubší integrace trhu EU a cílená rozpočtová podpora strategických investic.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?