Ekonomika eurozóny překonává očekávání a posiluje argumenty pro zvýšení sazeb ECB
Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla rychleji, než se očekávalo, a prokázala odolnost navzdory vyšším nákladům na energie a dvěma zvýšením úrokových sazeb Evropské centrální banky. Výsledky dávají tvůrcům měnové politiky větší prostor k dalšímu zpřísnění měnové politiky v prosinci, protože inflace zůstává výrazně nad cílovou úrovní.
Hlavní body
- HDP eurozóny ve 3. čtvrtletí vzrostl o 0,4 %.
- Zaměstnanost zůstává beze změny.
- ECB zvažuje další prosincové zvýšení sazeb.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Hrubý domácí produkt v 21 zemích měnového bloku vzrostl oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 %, čímž se potvrdil předběžný odhad zveřejněný v říjnu, podle údajů Eurostatu. Růst byl dvojnásobný oproti původní prognóze ekonomů, zpomalil však z 0,6 % ve druhém čtvrtletí.
Hospodářský růst se v Evropě liší
Ekonomika širší Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,5 % po růstu o 0,7 % v předchozích třech měsících. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostl výkon ekonomiky o 1,3 % v eurozóně a o 1,5 % v celé EU, což ukazuje na pokračující expanzi navzdory hospodářským otřesům způsobeným válkou s Íránem.
Výsledky se mezi hlavními ekonomikami výrazně lišily. Německo zaznamenalo mezikvartální růst pouhých 0,2 %, zatímco Francie klesla o 0,1 % a Itálie stagnovala. Španělsko a Nizozemsko vzrostly shodně o 0,6 % a pomohly tak vyvážit slabší výsledky jinde.
Irsko vykázalo růst o 5,5 %, jeho předběžné údaje jsou však zatíženy značnou nejistotou kvůli neúplným podkladovým datům.
Vývoj zaměstnanosti přinesl méně povzbudivý signál. Počet zaměstnaných zůstal během čtvrtletí v eurozóně i EU beze změny, po mírném nárůstu o 0,1 % v předchozích třech měsících.
ECB čelí novému tlaku na zvýšení sazeb
ECB od vypuknutí konfliktu s Íránem, který prudce zvýšil ceny energií, dvakrát zvýšila náklady na úvěry. Vzhledem k tomu, že inflace dosahuje přibližně dvojnásobku dvouprocentního cíle centrální banky, představitelé zvažují další zvýšení sazeb na prosincovém zasedání.
Prezident Bundesbanky Joachim Nagel naznačil, že tvůrci měnové politiky možná budou muset cíleněji omezit ekonomickou aktivitu, aby dostali inflaci pod kontrolu.
Další zvýšení o čtvrt procentního bodu by posunulo depozitní sazbu ECB k horní hranici pásma považovaného za neutrální pro hospodářský růst.
Centrální banka však čelí protichůdným rizikům. Vyšší náklady na energie mohou udržovat inflaci na zvýšené úrovni, zatímco rostoucí výnosy státních dluhopisů a přísnější podmínky financování ohrožují investice i výdaje domácností.
Odolná ekonomika dává ECB prostor k zásahu
Údaje za třetí čtvrtletí naznačují, že eurozóna ustála počáteční dopad vyšších nákladů na úvěry, aniž by upadla do recese. Zpomalení z 0,6 % na 0,4 % spolu se stagnující zaměstnaností však poukazuje na meze této odolnosti.
Pro finanční trhy bude prosincové rozhodnutí ECB záviset na tom, zda přetrvávající inflace převáží nad známkami slábnoucí ekonomické aktivity. Další odhady HDP Eurostatu, jejichž zveřejnění je naplánováno na 7. prosince, nabídnou další pohled na stav ekonomiky v době, kdy tvůrci měnové politiky zvažují další zpřísnění.
Jak jsme již informovali, ECB naznačuje možné prosincové zvýšení sazeb v eurozóně.
Nejnovější zprávy GDP
- Forex
- Crypto