Údaje Eurostatu ukazují, že Česko a Švédsko vedou v EU v podílu státního dluhu drženého rezidentními finančními korporacemi

Údaje Eurostatu ukazují, že Česko a Švédsko vedou v EU v podílu státního dluhu drženého rezidentními finančními korporacemi
Česko a Švédsko vedou v dluhu EU

Struktura držitelů státního dluhu se v zemích EU výrazně liší, což odráží rozdíly v investorské základně, splatnosti dluhu a způsobu financování. Nové údaje Eurostatu za konec roku 2025 ukazují, že Česko a Švédsko mají v EU nejvyšší podíl dluhu drženého rezidentními finančními korporacemi, zatímco v řadě dalších zemí převažují mezi držiteli nerezidenti.

Hlavní body

  • Česko a Švédsko vedou v EU: rezidentní finanční korporace zde na konci roku 2025 držely 69 % dluhu vládních institucí, uvádí Eurostat.
  • Nerezidenti drží více než polovinu státního dluhu v 16 zemích EU. Nejvyšší podíl má Kypr s 90 %, Estonsko se 78 % a Lotyšsko se 74 %.
  • Švédsko má na konci roku 2025 nejvyšší podíl dluhu splatného do jednoho roku v EU, a to 38 %. Podíl dluhu s krátkou splatností od konce roku 2024 vzrostl v 18 zemích.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Struktura držitelů dluhu v EU

Podle údajů Eurostatu držely na konci roku 2025 rezidentní finanční korporace více než polovinu celkového dluhu vládních institucí v sedmi zemích EU. Česko a Švédsko dosáhly shodně 69 %. Následovalo Chorvatsko s 61 %, Polsko s 56 % a Malta s 54 %.

Nerezidenti drželi více než polovinu státního dluhu v 16 zemích EU. Nejvyšší podíly zaznamenaly Kypr s 90 %, Estonsko se 78 %, Lotyšsko se 74 %, Litva se 72 % a Řecko se 71 %.

Rezidentské nefinanční sektory, včetně nefinančních korporací, domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem, představovaly ve většině zemí EU méně než 10 % dluhu. Výjimkou byly Malta s 24 %, Maďarsko s 23 %, Portugalsko s 19 %, Itálie se 14 % a Irsko s 12 %.

Údaje pocházejí z nejnovější publikace Eurostatu o dluhu vládních institucí v EU, která se věnuje také dluhovým nástrojům, měně emise, původní a zbytkové splatnosti, transakcím s dluhovými nástroji a státním zárukám.

Podíl dluhu s krátkou zbytkovou splatností se v jednotlivých zemích liší

Švédsko má na konci roku 2025 také nejvyšší podíl dluhu s krátkou zbytkovou splatností, a to 38 % celkového dluhu vládních institucí. Následuje Portugalsko s 27 %, Irsko s 26 % a Estonsko s 20 %. Nejnižší podíly vykazují Slovensko se 6 %, Řecko se 7 % a Litva s 9 %.

Ve srovnání s koncem roku 2024 se podíl státního dluhu splatného do jednoho roku zvýšil v 18 z 26 zemí EU, za které jsou k dispozici údaje. Největší nárůst zaznamenalo Irsko, a to o 3,4 procentního bodu, následované Estonskem s nárůstem o 3,2 bodu a Nizozemskem, Maltou a Slovinskem, kde se podíl zvýšil o 3,1 bodu.

Naopak v osmi zemích EU podíl dluhu s krátkou zbytkovou splatností klesl. Největší pokles zaznamenalo Dánsko, a to o 5,8 procentního bodu, následované Chorvatskem s poklesem o 3,4 bodu a Slovenskem s 2,9 bodu.

Dříve jsme se věnovali Evropskému statistickému monitoru Eurostatu, který sleduje růst a inflaci v EU i širší ukazatele napříč odvětvími.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.