Tweet byl autorem smazán.
Ale my jsme všechno uložili 🙂.
Technologičtí giganti investují do umělé inteligence stovky miliard dolarů. Závod o vývoj stále výkonnějších modelů však čelí rostoucím nákladům, nedostatku zdrojů a sílící skepsi investorů. Blíží se AI hranicím svých schopností?
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Generální ředitel společnosti Broadcom Hock Tan varoval, že nedostatek kapitálu by se mohl stát největší překážkou rozvoje AI. Na konferenci v Singapuru uvedl, že nedostatek čipů, pamětí a elektřiny by se mohl postupem času zmírnit s rozšiřováním výrobních kapacit a infrastruktury. Přístup ke kapitálu by se však mohl stát hlavním omezením budoucího růstu odvětví.
Zobrazit příspěvek na X Načítání...
Největší technologické společnosti nadále zvyšují výdaje na infrastrukturu AI. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhly společné kapitálové výdaje společností Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta 165 miliard USD, což představuje meziroční nárůst o 87 %. Významná část těchto výdajů směřuje na výstavbu datových center a nákup vybavení potřebného k trénování a provozu modelů AI.
V kontextu těchto masivních výdajů upozornil generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan na další problém: náklady na kapitál a dobu potřebnou k návratnosti investic. Rostoucí výnosy dluhopisů zdražují financování, což zvyšuje náklady na výstavbu datových center a nákup vybavení. Investoři zároveň chtějí vědět, kdy začnou obrovské investice do AI generovat zisky.
Ani jeden z manažerů přesto neočekává v příštích letech výrazné zpomalení odvětví AI. Hock Tan předpovídá, že poptávka po výpočetní kapacitě převýší nabídku až do roku 2029 a možná i v roce 2030. Generální ředitel Broadcomu zároveň kritizoval investory, kteří vkládají peníze do AI, aniž by rozuměli vyhlídkám tohoto odvětví. „Mnoho investorů vůbec netuší, do čeho investují, ale nastavují si extrémně vysoká očekávání a nakonec zjistí, že je to téměř jako hazard v kasinu,“ uvedl.
I při dostatečném financování by mohl rozvoj AI zpomalit kvůli nedostatku elektřiny. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebovala datová centra po celém světě v roce 2025 485 TWh elektřiny, což je o 17 % více než v předchozím roce. Spotřeba elektřiny datových center zaměřených na AI vzrostla o 50 %. Do roku 2030 by celková spotřeba elektřiny datových center mohla dosáhnout 950 TWh, tedy přibližně 3 % celosvětové poptávky po elektřině.
Problémem není jen množství dostupné elektřiny, ale také schopnost připojit nová zařízení k elektrickým sítím. IEA odhaduje, že přibližně 20 % plánované kapacity datových center by mohlo čelit zpožděním kvůli omezením síťové infrastruktury. Výstavba nových přenosových vedení ve vyspělých zemích může například trvat čtyři až osm let. Dodací lhůty transformátorů a kabelů se přitom za poslední tři roky zdvojnásobily.
Dalším omezením je výroba pokročilých čipů. Nizozemská společnost ASML, která vyrábí zařízení používaná k produkci nejmodernějších polovodičů, očekává, že poptávka z odvětví AI převýší nabídku nejméně do roku 2028. Společnost zvažuje rozšíření výrobní kapacity, protože zákazníci se již informují o dodávkách zařízení na roky 2029–2030.
Zobrazit příspěvek na X Načítání...
Zároveň rostou nároky kladené na datová centra. Podle odhadů IEA se spotřeba energie serverů AI mezi lety 2020 a 2025 zvýšila jedenáctinásobně a do roku 2027 by mohla znovu vzrůst čtyřnásobně. Jeden serverový rack o velikosti velké lednice by mohl spotřebovávat tolik elektřiny jako 65 domácností. To zvyšuje nároky na chladicí systémy, napájecí zdroje a zařízení, která musí odolávat náhlým změnám zátěže při provozu modelů AI.
Nedostatek elektřiny, čipů a datových center není jedinou překážkou dalšího technologického rozvoje. I kdyby se tyto problémy vyřešily, zůstává další otázka: zlepší se nové modely natolik, aby ospravedlnily rostoucí náklady? Hock Tan připouští, že poptávka po výpočetní kapacitě by mohla zpomalit, pokud nové generace modelů AI přestanou výrazně překonávat své předchůdce. V současnosti však nic nenasvědčuje tomu, že by se pokrok zastavil.
Rostoucí výpočetní výkon zároveň nezaručuje, že AI bude stejně dobře fungovat při všech úkolech. Pokročilé modely již například dokážou řešit složité matematické problémy, stále však mají potíže se samostatnou prací s počítači. V benchmarku OSWorld, který testuje schopnost AI provádět úkoly v počítačových aplikacích, nejlepší systémy úspěšně dokončily přibližně dvě třetiny úkolů.
Stejně důležité jsou praktické přínosy AI pro podniky. V srpnu 2026 zveřejnila společnost McKinsey výsledky průzkumu mezi 1 719 zástupci firem z 97 zemí. Přibližně 80 % respondentů uvedlo, že AI zlepšila jejich osobní produktivitu. Pouze 37 % však zaznamenalo pozitivní dopad na provozní zisky svých organizací.
V současnosti není důvod se domnívat, že se umělá inteligence blíží hranicím svých schopností. Udržení současného tempa rozvoje by se však mohlo stát příliš nákladným i pro největší technologické společnosti. Pokud budou výdaje nadále růst rychleji než tržby, investoři možná budou muset přehodnotit svá očekávání, zatímco vývojáři budou muset snížit náklady na tvorbu a provoz nových modelů.
To pravděpodobně povede spíše ke změně priorit než ke konci technologického pokroku. Namísto závodu o nejvýkonnější modely se společnosti mohou zaměřit na levnější a efektivnější řešení schopná generovat skutečné zisky. Budoucnost rozvoje AI by pak méně závisela na objemu investic a více na schopnosti technologie řešit praktické problémy firem i běžných uživatelů.