Banky, nebo kryptoměnové společnosti: Kdo lépe ochrání vaše peníze před hackery?

​Kryptoměnové burzy jsou často kritizovány za bezpečnostní nedostatky, zatímco tradiční banky jsou obecně považovány za bezpečnější místo pro uložení peněz. Hackeři však útočí na oba sektory a často zneužívají podobné slabiny. Jsou banky skutečně lépe zabezpečené, nebo se jen rizika projevují jinak?

Francouzská banka čelí podezření z krádeže kryptoměn za 133 milionů dolarů

Jedna z francouzských bankovních skupin se ocitla pod drobnohledem kvůli rozsáhlé krádeži kryptoměn, která znovu vyvolala otázky ohledně bezpečnosti tradičních finančních institucí. Crédit Mutuel Arkéa potvrdila útok, který umožnil podvodné transakce, finanční dopady však nezveřejnila. Vyšetřovatel blockchainových transakcí ZachXBT označil banku za pravděpodobnou oběť 4. listopadu poté, co vysledoval podezřelé výběry z několika velkých kryptoměnových burz.

Zobrazit příspěvek na X Načítání...

Tweet byl autorem smazán.

Ale my jsme všechno uložili 🙂.

ZachXBT nejprve upozornil na podezřelé výběry v hodnotě přes 106 milionů dolarů z dosud neidentifikované evropské finanční instituce. Následně bylo odhaleno dalších 27 milionů dolarů, čímž odhadovaná ztráta překročila 133 milionů dolarů. Vyšetřovatel varoval, že částku mohou navýšit další transakce mimo burzy.

Analytická společnost Bitquery nezávisle vysledovala výběr přibližně 108,8 milionu dolarů v měně USDC z účtů na platformách Kraken, Crypto.com a OKX během zhruba 21 hodin. Část prostředků byla převedena na Ether a přesunuta přes několik peněženek. Kraken a Crypto.com uvedly, že omezily účty nebo zablokovaly prostředky spojené s podezřelou krádeží.

Crédit Mutuel Arkéa uvedla, že dočasně pozastavila některé transakce, informovala příslušné orgány a situaci dostala pod kontrolu. Banka také ujistila klienty, že jim nevzniknou žádné finanční ztráty. Zůstává nejasné, jak útočníci získali k prostředkům přístup.

Proč jsou tradiční banky stále lákavým cílem hackerů

Banky zpracovávají velké objemy plateb a citlivé údaje klientů, což z nich činí atraktivní cíl kyberzločinců. Rizika však přesahují samotné peníze, které spravují. Moderní bankovnictví závisí na propojených systémech, externích poskytovatelích technologií a zaměstnancích s přístupem ke klíčovým operacím. Útočníkům stačí najít jedinou slabinu, aby mohli narušit služby, ukrást data nebo provést neoprávněné převody.

Nedávné údaje naznačují, že banky jsou nadále vystaveny riziku, jejich obrana se však může zlepšovat. Zpráva Evropského orgánu pro bankovnictví z června 2026 uvádí, že 44 % dotázaných bank zažilo v první polovině roku kybernetické útoky, které způsobily nebo hrozily způsobit závažné narušení IT provozu. Oproti 58 % na začátku roku 2025 jde o pokles, který naznačuje určité zlepšení zabezpečení, vážné hrozby jsou však stále rozšířené. 

Zvlášť obtížné je, že banky nemají kontrolu nad všemi systémy, na které spoléhají. Bezpečnostní selhání u externího poskytovatele může současně zasáhnout několik institucí. Kyberbezpečnostní společnost Black Kite zaznamenala v roce 2025 202 ransomwarových útoků zaměřených na finanční instituce, což představuje meziroční nárůst o 30 %. V Jižní Koreji zasáhl útok na poskytovatele technologií 32 finančních institucí a odhalil více než dva terabajty dat.

Umělá inteligence mezitím útočníkům poskytuje nové nástroje k využívání těchto slabin. Zločinci mohou pomocí AI vytvářet přesvědčivé phishingové zprávy, vydávat se za zaměstnance nebo automatizovat části útoku. Zakladatel Binance Changpeng Zhao nedávno naznačil, že banky mohou být při vývoji kybernetických hrozeb zranitelnější než kryptoměnové burzy. Jeho tvrzení se však zatím obtížně ověřuje, protože srovnatelná data neukazují, který sektor je zranitelnější.

Zobrazit příspěvek na X Načítání...

Tweet byl autorem smazán.

Ale my jsme všechno uložili 🙂.

Proč jsou hackerské útoky na kryptoměny viditelnější a jejich dopady se hůře napravují

Kryptoměnové společnosti čelí podobným hrozbám, včetně odcizených přihlašovacích údajů, napadených zařízení a neoprávněného přístupu k interním systémům. Rozdíl spočívá v tom, co se může stát, když útočníci získají kontrolu nad aktivy. Transakce potvrzené v blockchainu jsou obecně nevratné a ukradené prostředky lze rychle přesouvat mezi peněženkami.

Rozsah možných ztrát se ukázal 29. října, kdy Binance oznámila narušení bezpečnosti zahrnující digitální aktiva v hodnotě přibližně 6,3 miliardy dolarů. Předběžná zjištění ukazovala na napadená zařízení zaměstnanců, interní systémy a oprávnění k transakcím z peněženek, vyšetřování však stále pokračovalo. Binance uvedla, že klientům ztráty nahradí, a spolupracovala s dalšími platformami a emitenty stablecoinů na zmrazení dotčených prostředků.

Banky často mohou podezřelé převody pozdržet nebo se pokusit o jejich odvolání prostřednictvím zavedených sítí. Kryptoměnové burzy mohou také zablokovat výběry, než aktiva opustí jejich platformy, jejich následné získání je však obtížnější. Veřejné blockchainy zároveň vyšetřovatelům umožňují sledovat převody mezi peněženkami, i když totožnost jejich držitelů zůstává neznámá.

Díky této transparentnosti mohli výzkumníci sledovat podezřelé transakce v případu Crédit Mutuel Arkéa. Nezaručuje to však získání prostředků zpět: útočníci mohou rozdělit prostředky mezi peněženky, směnit je za jiná aktiva nebo využít služby, které zakrývají jejich stopu. Sledování transakcí a identifikace pachatelů jsou dvě odlišné výzvy.

Co skutečně zajišťuje bezpečí peněz klientů?

Pro klienty je klíčové, co se stane po útoku. Tradiční banky mají obecně postupy pro vyšetřování neoprávněných plateb a odškodňování klientů, kteří splňují podmínky. Evropská pravidla pro platební služby poskytují ochranu v určitých případech, zatímco pojištění vkladů se vztahuje na krach banky, nikoli na každý typ kybernetické ztráty.

Kryptoměnové burzy využívají bezpečnostní opatření, jako jsou limity pro výběry, sledování transakcí, vícenásobné schvalování a offline úložiště. Některé mají rezervní fondy na odškodnění uživatelů po bezpečnostních incidentech. Ochrana se však liší podle platformy a jurisdikce a kryptoměnové prostředky obecně nemají stejné záruky jako pojištěné bankovní vklady.

Žádný z těchto sektorů nemůže tvrdit, že je vůči kyberkriminalitě imunní, a dostupná data nedokládají, že banky jsou vždy bezpečnější než kryptoměnové společnosti. Pro klienty není skutečnou zkouškou bezpečnosti to, zda instituce dokáže zabránit každému útoku, ale zda jejich peníze zůstanou chráněné, když se útok podaří.