ČNB čelí tlaku na změnu pravidel jmenování a zveřejňování odměn

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Hlas trhu

Ciaran Ryan

02.04.2026

ČNB čelí tlaku na změnu pravidel jmenování a zveřejňování odměn — Spory o jmenování a odměny

Podle textu zveřejněného HN.cz pokračuje v Česku debata o tom, zda má prezident nadále sám jmenovat členy bankovní rady České národní banky a zda má vedení instituce přísněji zveřejňovat své odměny. Aktuální spor zesiluje kritika, že ČNB uvádí příjmy vedení pouze v čistém a hrubé mzdy veřejně nesděluje, zatímco guvernér a rada si odměňování určují sami. Téma tak propojuje otázku institucionální nezávislosti centrální banky, veřejné kontroly i důvěry v řízení měnové politiky.

Hlavní body

Prezident ČR jmenuje sedm členů bankovní rady ČNB bez souhlasu Senátu, což vyvolává politické tlaky na větší kontrolu a transparentnost nominací.
ČNB od roku 2023 uvádí pouze čisté příjmy vedení, přičemž guvernér Aleš Michl pobírá 6,85 milionu Kč a jeho odměna meziročně vzrostla o 50 %.
V roce 2024 zaznamenala ČNB ztrátu téměř 73 miliard Kč a kumulovaná ztráta dosahuje 350 miliard Kč, což zvyšuje požadavky na odpovědnost a transparentnost.

Domácí debata o pravomocích a transparentnosti

Jádrem sporu zůstává nastavení českého ústavního modelu, v němž prezident republiky jmenuje sedm členů bankovní rady ČNB bez souhlasu Senátu. V odborné a politické debatě se proto znovu objevují návrhy na zavedení kontrolního mechanismu, například senátního souhlasu, nominační komise nebo veřejných slyšení. Cílem těchto úvah je omezit koncentraci personální moci při opakovaných jmenováních a posílit důvěru v nezávislost instituce.

Kritika současně míří na způsob zveřejňování odměn vedení centrální banky. Text uvádí, že ČNB od roku 2023 nezveřejňuje hrubé mzdy a prezentuje jen čisté příjmy, což podle kritiků ztěžuje srovnání i veřejnou kontrolu. Podle dostupných údajů činí čistý příjem guvernéra Aleše Michla 6,85 milionu Kč a meziroční růst odměny od roku 2023 dosahuje 50 %.

Hospodářské výsledky zvyšují tlak na odpovědnost

Diskusi o správě ČNB posiluje i vývoj hospodaření banky. Text připomíná, že instituce v roce 2024 přešla z vysokého zisku do ztráty téměř 73 miliard Kč, přičemž kumulovaná ztráta podle pozdějších údajů dosahuje zhruba 350 miliard Kč. To zesiluje otázky, podle jakých pravidel má centrální banka v budoucnu odvádět případný zisk do státního rozpočtu a jak má vysvětlovat své finanční výsledky veřejnosti.

Současně se vrací i starší debata o rozhodování bankovní rady. Odtajněné protokoly z roku 2019 podle textu ukazují rozdíly mezi tehdejšími postoji Aleše Michla k úrokovým sazbám a jeho dnešní kritikou předchozí politiky nízkých sazeb. I tento kontext podporuje požadavky na větší institucionální odpovědnost a srozumitelnější komunikaci centrální banky směrem k trhu i veřejnosti.

Evropské srovnání rozšiřuje diskusi

Česká debata se neodehrává izolovaně, protože text ji zasazuje i do širšího evropského rámce. Jako příklad uvádí možné předčasné ukončení mandátu šéfky ECB Christine Lagardeové a snahy některých politických lídrů ovlivnit výběr jejího nástupce. To podle článku rozšiřuje obavy, že i v Evropě sílí tlak státu na centrální banky a jejich personální obsazení.

Pro české prostředí z toho plyne širší význam než jen spor o platy vedení ČNB. Otázka se týká toho, jak nastavit rovnováhu mezi nezávislostí měnové autority, demokratickou kontrolou a transparentností odměňování ve veřejně významné instituci. Výsledek této debaty může ovlivnit důvěru veřejnosti v ČNB i v budoucí směřování české měnové politiky.

Dříve jsme informovali o tom, že ČNB poprvé upřesnila podmínky, za nichž by mohla začít odvádět peníze do státního rozpočtu. Vysvětlili jsme, že před jakýmikoli odvody musí centrální banka vytvořit rezervní fond ve výši 5 % bilanční sumy (zhruba 185 mld. Kč) a zároveň odstranit dopady dlouhodobě záporného vlastního jmění, takže s příspěvkem do rozpočtu nelze krátkodobě počítat. Tento rámec zároveň omezuje prostor pro politický tlak na rychlé převody zisků a zdůrazňuje prioritu finanční stability.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?