Česko rozšiřuje bateriová úložiště, investoři sázejí na flexibilitu sítě

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Česko rozšiřuje bateriová úložiště

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Ciaran Ryan

09.04.2026

Česko rozšiřuje bateriová úložiště, investoři sázejí na flexibilitu sítě — Bateriová úložiště v Česku

Možnost samostatně stavět velkokapacitní bateriová úložiště v Česku otevřela novela energetického zákona Lex OZE III, uvádí článek HN.cz. Podle účastníků odborné diskuse tím sílí investorský zájem o segment, který má pomáhat s vyrovnáváním sítě, obchodní flexibilitou i budoucím přeshraničním sdílením energie. Debata se na konci března soustředí také na to, jak rychle se trh služeb výkonové rovnováhy může nasytit a jaké podmínky budou rozhodovat o skutečné návratnosti projektů.

Hlavní body

Lex OZE III akceleruje rozvoj samostatných bateriových úložišť v Česku, přičemž cena baterií za 15 let klesla o 93 procent.
ČEPS aktuálně poptává flexibilitu na úrovni 950 MW pro kladnou a 350 MW pro zápornou regulaci, přičemž trh očekává saturaci během několika let kvůli boomu velkokapacitních projektů.
Přeshraniční projekty jako Alpaca, spouštěné od září 2025, umožní obchodování s technickou flexibilitou a otevírají regionální trh včetně Německa a Rakouska.

Rozvoj bateriových projektů a návratnost investic

Podle Rubena Marady, jednatele a spoluzakladatele společnosti Electree, trh baterie hodnotí pozitivně a zájem přichází napříč segmenty, od menších podnikových instalací po velké projekty na zelené louce. Václav Příhoda, jednatel společnosti Energo Group Development, říká, že Lex OZE III uvolňuje cestu k masivnějšímu rozvoji samostatně stojících úložišť a že do odvětví nyní směřuje vysoká koncentrace kapitálu. Upozorňuje také, že cena baterií za posledních 15 let klesla o 93 procent, což podle něj v energetice nemá srovnání. Trh původně vkládá velká očekávání do poskytování flexibility pro ČEPS, kde se předpokládá výhodnější návratnost než u čistě obchodního využití. Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU ve společnosti Wattstor, ale upozorňuje, že technická flexibilita nemá neomezenou kapacitu a bude se postupně zaplňovat podle toho, kolik velkých úložišť vznikne. Podle něj budou nejvyšší výnosy dosahovat projekty, které dokážou optimálně reagovat na hodinové změny na energetickém trhu. Příhoda uvádí, že ČEPS poptává pro kladnou regulaci výkon 950 megawattů a pro zápornou regulaci 350 megawattů. Tento prostor se podle něj během následujících let nasytí, protože boom velkokapacitních úložišť od loňského října zrychluje. Dodává, že klíčovou hodnotu nepředstavuje samotná dodávka baterie, ale její uvedení do trvalého provozu a úspěšná certifikace pro poskytování podpůrných služeb.

Přeshraniční propojení může otevřít nový trh

Dalším tématem diskuse je přeshraniční poskytování flexibility prostřednictvím takzvaných energetických superdálnic. Marada říká, že Evropa se tímto směrem zavazuje a že značná část investic by nyní měla směřovat do přeshraničních propojení, která mohou otevřít širší regionální trh. Jako příklad uvádí Rumunsko, kde podle něj partneři připravují rozsáhlé projekty v řádu desítek gigawatthodin. Pinkoš zároveň upozorňuje, že mezistátní spolupráce závisí na technických parametrech přenosové soustavy. Podle něj musí být síť dostatečně robustní, aby zvládla přesun velkých výkonů mezi jednotlivými místy. V této souvislosti roste význam systémů typu Alpaca, tedy přeshraniční iniciativy operátorů Německa, Rakouska a Česka, která je od září 2025 určena pro obchodování s technickou flexibilitou. Takový model podle Pinkoše umožňuje, aby výkon zajištěný v Česku pomáhal stabilizovat síť například v Německu. Pro provozovatele úložišť to znamená rozšíření potenciálních zdrojů příjmů mimo domácí trh. Zároveň to zvyšuje význam investic do infrastruktury, která dokáže přeshraniční toky bezpečně a rychle obsloužit.

Podniky řeší provoz, servis i zapojení fotovoltaiky

V části věnované firemním instalacím diskutující doporučují, aby investor hledal partnera, který navrhne řešení podle celého energetického ekosystému závodu. Pinkoš zmiňuje, že je nutné zohlednit fungování provozu, možnost instalace fotovoltaiky, budoucí růst spotřeby i případné zapojení nabíjecích stanic pro elektromobily. Teprve na základě takového souhrnu lze podle něj vytvořit vhodný model využití baterie. Příhoda dodává, že v podnicích se úložiště nejčastěji používají pro ukládání přebytků z fotovoltaiky na večerní a ranní spotřebu. Další významnou funkcí je vykrývání odběrových špiček, které snižuje poplatky za rezervovanou kapacitu. Vedle toho baterie slouží jako záloha a jako nástroj obchodní flexibility pro aktivní zhodnocování energie na spotovém trhu. Při výběru dodavatele by se podle Pinkoše firmy měly dívat na horizont deseti až patnácti let provozu. Důležité nejsou jen parametry technologie, ale také následný servis a dostupnost kritických komponent pro rychlé reakční časy. Právě dlouhodobý provozní model může podle diskutujících rozhodnout o tom, zda investice splní očekávání trhu.

V našem předchozím článku jsme popisovali, jak novela Lex OZE III posouvá český trh bateriových úložišť od příprav k realizaci a zvyšuje zájem investorů i energetických firem o velkokapacitní projekty. Uvedli jsme také, že legislativa od října 2025 otevírá prostor pro samostatně stojící baterie a že se objevují konkrétní velké záměry, včetně projektu u Tušimic, spolu s tlakem na připojovací kapacity a povolovací procesy.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?