Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu české ekonomiky

Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu české ekonomiky
Ekonomický růst zpomalí

Ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci uvádí, že český hrubý domácí produkt má letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco v lednu úřad počítal s růstem o 2,4 procenta. Prognóza zároveň předpokládá průměrnou inflaci 2,5 procenta, což je proti předchozímu odhadu zvýšení o 0,4 procentního bodu. Úřad spojuje slabší výhled především s vyšší nejistotou, dražšími energiemi a dopady konfliktu na Blízkém východě.

Hlavní body

  • Ministerstvo financí očekává zpomalení růstu české ekonomiky v roce 2026 na 2,1 procenta, v roce 2027 růst zrychlí na 2,4 procenta.
  • Vyšší ceny energií a slabá výkonnost Německa zvyšují rizika, při eskalaci konfliktu mohou dále růst ceny ropy a plynu a omezit spotřebu.
  • Slabá zahraniční poptávka a obchodní bariéry oslabují export, což zvyšuje tlak na marže českých firem a celkový hospodářský výkon.

Nová prognóza růstu a inflace pro rok 2026

Ministerstvo financí očekává, že tempo růstu zůstává taženo především domácí poptávkou. Vedle pokračující spotřeby domácností má podle úřadu oživit také investiční aktivita firem. Současně ale resort upozorňuje, že vyšší dovozy a slabší exportní výkonnost udrží příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP v záporných hodnotách.Makroekonomická predikce počítá také s tím, že česká ekonomika v roce 2026 zpomalí na 2,1 procenta. Pro rok 2027 ministerstvo předpokládá zrychlení růstu na 2,4 procenta. Podle úřadu by k tomu mělo přispět oživení hlavních obchodních partnerů a pokračující domácí ekonomická aktivita.

Drahé energie a slabé Německo zvyšují rizika

Dopady války na Blízkém východě podle ministerstva výrazně zasahují do výhledu české ekonomiky. Vyšší ceny energetických komodit a dalších surovin oslabují důvěru spotřebitelů i podniků a při obnovení bojů mohou znovu narušit dodavatelské řetězce. Resort zároveň uvádí, že základní scénář stále počítá s brzkou deeskalací, a tedy s dočasným růstem cen komodit bez výraznějších makroekonomických následků.V případě delší eskalace konfliktu ministerstvo očekává další růst cen ropy a zemního plynu. Negativní dopady by se podle úřadu projevily hlavně v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Vyšší nejistota by navíc zhoršila podnikatelský sentiment a omezila investice.

Vnější obchod brzdí cla i slabší poptávka

Česká ekonomika čelí také nepřímému tlaku ze slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů, zejména Německa. Německé hospodářství má letos podle prognóz vykázat růst jen 0,6 procenta, zatímco podzimní prognóza z roku 2025 počítala s růstem 1,3 procenta. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika U.S., hlavně v oblasti cel a dalších překážek mezinárodního obchodu.Pro český průmysl a exportéry to znamená slabší zahraniční poptávku v době, kdy se domácí ekonomika opírá hlavně o vnitřní spotřebu. Kombinace dražších energií, obchodních bariér a nízkého objemu exportních zakázek tak zvyšuje tlak na marže firem i celkový výkon hospodářství. Výhled ministerstva proto naznačuje pokračující citlivost české ekonomiky na zahraniční šoky.

Dříve jsme informovali o vývoji cen americké ropy WTI na pozadí nejisté situace na Blízkém východě a před jednáními mezi USA a Íránem. Popsali jsme, že po nalezení podpory v pásmu 93,00–92,00 USD za barel se WTI odrazila, prorazila rezistenci 98,00–99,00 USD a zamířila k úrovním kolem 100,50 USD, přičemž další eskalace konfliktu může vyvolat další vlnu růstu cen ropy.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.