Česko čelí náporu žádostí o připojení baterií, realizovat se mohou nejvýše tři procenta

Česko čelí náporu žádostí o připojení baterií, realizovat se mohou nejvýše tři procenta
Bateriové žádosti v ČR stoupají

Česká distribuční soustava čelí prudkému růstu žádostí o připojení bateriových úložišť, jejichž souhrnný požadovaný výkon mnohonásobně převyšuje reálné potřeby trhu. Samotný objem loňských žádostí u dvou největších distributorů dosahuje úrovně, která výrazně přesahuje kapacitu domácí sítě i pravděpodobnost skutečné výstavby.

Hlavní body

  • ČEZ Distribuce a EG.D loni obdržely žádosti o připojení bateriových úložišť na celkem 209 GW výkonu, což výrazně překračuje kapacitu sítě.
  • V roce 2026 eviduje ČEZ Distribuce dalších 2 167 žádostí o kapacitě 61 GWh a výkonu 30 GW, většinou se spekulativním charakterem.
  • Podle AKU-BAT skutečně realizovaných bude maximálně jedno až tři procenta podaných projektů kvůli omezením distribuční sítě a územním plánům.

Objem žádostí výrazně převyšuje možnosti sítě

Jak uvádí HN.cz, ČEZ Distribuce loni obdržela 6 179 žádostí o připojení bateriových úložišť s celkovým instalovaným výkonem zhruba 169 GW a kapacitou přibližně 350 GWh. Podle mluvčí společnosti Soni Holingerové firma v roce 2026 zatím eviduje dalších 2 167 žádostí s instalovaným výkonem kolem 30 GW a kapacitou zhruba 61 GWh.

Druhý největší distributor EG.D loni přijal žádosti přibližně na 40 GW výkonu. U těchto dvou firem tak loňský součet dosahuje asi 209 GW, což podle údajů v textu znamená výkon zhruba padesátkrát vyšší, než mají dohromady obě české jaderné elektrárny.

Trh počítá hlavně se spekulativními projekty

Takto vysoký objem podaných žádostí podle oboru neodpovídá reálným investičním plánům ani technickým možnostem distribuční soustavy. Část projektů slouží jen k ověření dostupnosti připojení a část má spekulativní charakter.

Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek odhaduje, že skutečně vznikne nanejvýš jedno až tři procenta z podaných projektů. Řada záměrů podle něj nemá šanci na realizaci kvůli omezením územního plánu nebo kapacitě distribuční sítě.

V našem dřívějším článku o plánu na rozdělení skupiny ČEZ jsme popsali, že firma míří k oddělení nevýrobní části od výrobních aktiv, aby stát mohl snáze získat kontrolu nad elektrárnami bez nutnosti úplného odkupu minoritních akcionářů. Materiál také zmiňoval možné dopady na investory a veřejné finance, včetně návrhu na výplatu dividendy, a souvislost se snahou státu posílit vliv na ceny elektřiny v době energetických výkyvů.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.