Český penzijní systém čelí vyšším fiskálním rizikům po plánovaných změnách vlády

Český penzijní systém čelí vyšším fiskálním rizikům po plánovaných změnách vlády
Penzijní rizika po změnách

Česká debata o důchodové politice se vyostřuje ve chvíli, kdy kabinet postupně ustupuje od části dříve schválených parametrů reformy zaměřené na dlouhodobou udržitelnost. První odhady současně naznačují, že rozpočtové dopady vládních úprav se mají začít výrazněji projevovat už od příštího roku.

Hlavní body

  • Navrhované vládní změny penzijního systému, včetně návratu limitu věku odchodu do důchodu na 65 let a štědřejší valorizace, významně zvyšují dlouhodobá fiskální rizika.
  • Dopad zastropování důchodového věku se projeví až po roce 2030 a nové nastavení valorizací ovlivní systém při návratu reálných mezd na úroveň 2021, očekávaném okolo roku 2029.
  • Národní rozpočtová rada varuje, že prezentované zvyšování výhod pro důchodce skrývá budoucí náklady a hrozí neudržitelnost veřejných financí.

Dopady navržených změn na udržitelnost systému

Jak uvedl HN.cz, expert na důchody Michal Hlaváček z Národní rozpočtové rady varuje, že odkládání problémů v penzijním systému zvyšuje budoucí náklady a více zatěžuje generace narozené po roce 1990.

Podle něj z původních tří hlavních pilířů předchozí reformy, tedy změn valorizací, postupného zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let a snížení zápočtů výdělků do penzí, zřejmě zůstává v zásadě jen poslední bod. Současná vláda chce vrátit strop důchodového věku na 65 let a obnovit štědřejší valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo jedné třetiny, což má mít zásadní dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Hlaváček zároveň upozorňuje, že vláda může tyto kroky politicky odkládat, protože jejich plný efekt se neprojeví okamžitě. Dopad zastropování věku odchodu do důchodu se má podle něj projevit až po roce 2030 a nová pravidla valorizací začnou reálně fungovat ve chvíli, kdy se reálné mzdy vrátí na úroveň roku 2021, což očekává kolem roku 2029.

Rozpočtové a politické důsledky pro Česko

Aktuálně projednávaná novela důchodového zákona už neobsahuje původně zvažované vylepšení valorizací, které z ní na poslední chvíli vypadlo. Zůstávají tak především nové prvky z programového prohlášení vlády, zejména přilepšení starším důchodcům a navýšení důchodu pro pracující důchodce.

Podle Hlaváčka jde do určité míry o marketingový postup, kdy jsou voličům prezentovány výhody ještě předtím, než se naplno projeví jejich rozpočtové náklady. Národní rozpočtová rada, která ze zákona sleduje vývoj veřejných financí a upozorňuje na rizika neudržitelného zadlužování, v této debatě vystupuje jako důležitý hlas k dlouhodobým dopadům změn na státní finance i stabilitu českého penzijního systému.

V našem dřívějším článku o sporu kolem změny rozpočtových pravidel v Česku jsme upozornili, že plánovaný schodek může zpochybnit věrohodnost vládního závazku držet deficit pod hranicí 3 % HDP. Popsali jsme také, že vyšší zadlužení se může v budoucnu promítnout do vyššího daňového zatížení a otevřít otázku, kdo ponese náklady dnešních rozpočtových rozhodnutí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.