Evropa rozšiřuje státní podporu jádra kvůli vysokým investičním rizikům

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Daria Chernytska

23.09.2026

Evropa rozšiřuje státní podporu jádra kvůli vysokým investičním rizikům — Stát podpoří jaderné projekty

Evropské vlády a instituce posilují roli státu při financování jaderných projektů, protože soukromý kapitál nechce nést počáteční rizika výstavby nových reaktorů. Trend podporuje růst poptávky po elektřině, tlak na energetickou bezpečnost i očekávání, že globální jaderná kapacita do roku 2035 výrazně vzroste.

Hlavní body

IEA předpovídá, že globální jaderná kapacita vzroste do roku 2035 nejméně o třetinu z úrovně 420 GW evidované koncem roku 2025.
Nuclear Illustrative Programme odhaduje, že do roku 2050 bude v EU potřeba investovat 241 miliard eur do jaderné energetiky, z toho 205 miliard eur do nových velkých reaktorů.
Švédsko a Nizozemsko přesouvají investiční riziko na stát prostřednictvím státních úvěrů, garancí a plně státních společností připravujících a financujících výstavbu nových reaktorů.

Evropské financování a růst jaderných investic

Jak uvedl HN.cz, Mezinárodní energetická agentura ve svém posledním výhledu popisuje návrat jaderné energetiky jako globální trend, přičemž více než 40 zemí zahrnuje jádro do svých energetických strategií a připravuje nové projekty. Ve světě se nyní staví více než 70 gigawattů nových jaderných kapacit a celková světová kapacita se na konci roku 2025 pohybovala kolem 420 gigawattů.

IEA očekává, že do roku 2035 globální jaderná kapacita vzroste nejméně o třetinu. Za tímto vývojem stojí hlavně rostoucí spotřeba elektřiny spojená s elektrifikací dopravy, vytápění a průmyslu, ale také rychlý růst datových center a rozvoj umělé inteligence, kdy spotřeba elektřiny datových center má podle agentury vzrůst z 485 terawatthodin v roce 2025 přibližně na 950 terawatthodin v roce 2030.

V Evropské unii se debata o jádru posouvá od čistě klimatického rámce i k otázkám energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti průmyslu a domácí výroby elektřiny. V roce 2024 vyrobily jaderné elektrárny v EU 23,3 procenta veškeré elektřiny a osmý Nuclear Illustrative Programme odhaduje, že do roku 2050 bude do jaderné energetiky v EU potřeba přibližně 241 miliard eur v současné hodnotě.

Z této částky má asi 205 miliard eur připadnout na nové velké reaktory a zhruba 36 miliard eur na prodlužování životnosti stávajících elektráren. Evropská investiční banka v září 2026 zároveň oznámila svou první investici do společnosti vyvíjející malé modulární reaktory, když finské firmě Steady Energy poskytne až 40 milionů eur na vývoj, testování a licencování technologie, zatímco pro první komerční projekty SMR je připravena také garance 200 milionů eur.

Švédsko a Nizozemsko přesouvají riziko na stát

Švédský případ ukazuje, že stát v nových jaderných projektech nevystupuje jen jako regulátor nebo poskytovatel podpory. Společnost NuCore Energi, kterou plně vlastní Fortum, požádala o státní podporu pro přípravu nového zdroje u Oskarshamnu a počítá s tím, že se do projektu postupně zapojí další investoři včetně švédského státu, přičemž Fortum chce svůj podíl časem snížit a dlouhodobě zůstat menšinovým akcionářem.

Švédsko už od loňského srpna umožňuje žádat o podporu ve formě vládních úvěrů a obousměrných rozdílových kontraktů pro nové reaktory o celkovém výkonu přibližně 5 GW. V červnu 2026 se navíc stát dohodl na získání 60 procent společnosti Videberg Kraft, která připravuje nové reaktory u Ringhals, zatímco Vatenfall a konsorcium Industrikraft i Sverige mají držet po 20 procentech.

V Nizozemsku dospěla vládní analýza k závěru, že plně soukromé financování dvou nových jaderných bloků od začátku není realistické bez rozsáhlých státních garancí. Kabinet proto založil plně státní společnost NEO NL, která má projekt připravit a později zajistit i jeho výstavbu, vlastnictví a provoz, přičemž v červnu 2026 vláda oznámila, že první dva nové velké reaktory chce alespoň v první fázi financovat plně ze státních zdrojů.

Analýza společnosti KPMG podle textu ukázala, že veřejné financování díky nižším nákladům kapitálu snižuje náklady na vyrobenou elektřinu oproti čistě soukromému modelu. Současně ale kritici včetně Greenpeace upozorňují, že riziko tím nezaniká, pouze se přesouvá do veřejných financí, regulovaných cen nebo budoucích účtů spotřebitelů, zatímco nové velké reaktory v pokročilých ekonomikách často čelí zpožděním, překročení rozpočtů a závislosti na koncentrovaných dodavatelských řetězcích.

V našem dřívějším článku o vyjednávání nového evropského rozpočtového rámce do roku 2034 jsme popsali, že se v EU otevírá debata o tom, jak budou nastaveny budoucí výdajové priority a jak se může změnit čistá pozice Česka vůči unijnímu rozpočtu. Upozornili jsme také, že očekávaný důraz na celoevropské priority a podporu konkurenceschopnosti může znamenat tlak na přesměrování financí a větší význam strategických investic pro členské státy.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?