Reforma evropského bankovnictví závisí na režimu řešení selhání bank, uvádí bankovní dohled ECB

Reforma evropského bankovnictví závisí na režimu řešení selhání bank, uvádí bankovní dohled ECB
V sázce je reforma bankovnictví

Snaha Evropy prohloubit jednotný trh v bankovnictví nezávisí pouze na pravidlech pro expanzi a každodenní fungování, ale také na tom, zda lze se zkrachovalými bankami nakládat jednotně v rámci celého bloku. Tento argument staví krizové řízení do středu agendy konkurenceschopnosti Evropské komise před balíčkem bankovní legislativy plánovaným na první čtvrtletí roku 2027.

Hlavní body

  • Dohledový útvar ECB uvádí, že červencová agenda Evropské komise spojuje přeshraniční integraci a konkurenceschopnost s posílením rámců pro řešení selhání bank.
  • ECB odhaduje, že současná přeshraniční pravidla pro likviditu vážou v dceřiných společnostech 230 miliard eur vysoce kvalitních likvidních aktiv, což omezuje efektivní alokaci kapitálu v celé EU.
  • Nadcházející bankovní balíček pro rok 2027 je považován za zásadní pro harmonizaci režimů řešení selhání bank a další pokrok jednotného trhu v evropském bankovnictví.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Agenda Komise spojuje integraci s nástroji pro řešení krizí

Jak uvádí Bankovní dohled Evropské centrální banky s odkazem na dohledový útvar ECB, červencové sdělení Evropské komise o konkurenceschopnosti bankovnictví kombinuje opatření na podporu rozsahu, efektivity a přeshraniční integrace s obnoveným důrazem na krizové řízení. Projev tvrdí, že důvěryhodná pravidla pro řešení selhání bank nejsou kompromisem na úkor integrace, ale podmínkou odolnější a konkurenceschopnější bankovní unie.

Evropské banky jsou popisovány jako zdravé, dobře kapitalizované a likvidní, přičemž během pandemie, energetického šoku a turbulencí na trzích v březnu 2023 fungovaly jako tlumiče otřesů. Odvětví však stále nedosahuje svého potenciálu, protože trhy zůstávají roztříštěné podle národních hranic, převládá domácí konsolidace a přeshraniční úvěry podnikům v eurozóně tvoří jen zhruba jednu šestinu celkových úvěrů.

Program Komise zahrnuje plány umožnit přeshraničním skupinám efektivněji rozdělovat kapitál a likviditu prostřednictvím revize pravidel, která se uplatňují jak na konsolidované úrovni, tak na úrovni jednotlivých subjektů. ECB odhaduje, že tato omezení vážou v přeshraničních dceřiných společnostech 230 miliard eur vysoce kvalitních likvidních aktiv, což omezuje schopnost bankovních skupin přesouvat zdroje napříč EU.

Sdělení rovněž poukazuje na opatření ke zlepšení koordinace mezi mikroobezřetnostními, makroobezřetnostními a rezolučními požadavky a na možnou revizi a zjednodušení rámce pojištění vkladů. Současně Komise prosazuje širší zjednodušení kapitálových, výkaznických a regulatorních vrstev vytvořených od finanční krize.

Rámec pro selhání bank je vnímán jako překážka jednotného trhu

Projev uvádí, že skutečný jednotný trh v bankovnictví musí obstát v testech vstupu, fungování a odchodu z trhu. Zatímco jednotná licence, systém pasportizace, jednotný soubor pravidel a jednotný mechanismus dohledu z velké části vyřešily přístup na trh a společný dohled, zacházení se selháním bank zůstává sjednoceno jen částečně.

Pravomoci k řešení krize byly prostřednictvím jednotného mechanismu pro řešení krizí přesunuty na evropskou úroveň, hierarchie věřitelů však stále zůstává národní. Toto rozdělení podle projevu pomáhá vysvětlit, proč jsou místní kapitál, místní likvidita a předběžné umístění zdrojů stále hluboce zakořeněné; fragmentace v běžném provozu odráží fragmentaci ve způsobu řešení selhání bank.

Tato otázka je obzvlášť důležitá pro přeshraniční výjimky z kapitálových a likviditních požadavků. Od národních orgánů se žádá, aby přijaly příslib, že zdroje skupiny budou v případě potřeby převedeny, tento příslib však ztrácí důvěryhodnost, pokud je jeho vymáhání nejisté nebo pokud by byl nárok dceřiné společnosti při řešení krize či insolvenci oslaben.

Pokud podpora skupiny selže, zátěž může opět dopadnout na národní insolvenční systémy, národní systémy pojištění vkladů a domácí politické orgány. Projev dochází k závěru, že důvěra ve způsob, jakým banky selhávají, umožňuje větší svobodu v tom, jak banky fungují, a uvádí, že bankovní balíček očekávaný v prvním čtvrtletí roku 2027 bude klíčový pro to, zda Evropa dokáže tuto mezeru překlenout.

Náš dřívější článek o revidovaných zátěžových testech bank Federálního rezervního systému se věnoval politickému odporu vůči změnám, které by podle kritiků mohly velkým americkým bankám usnadnit úspěšné absolvování každoročních testů odolnosti. Upozornil na obavy, že mírnější testování by mohlo podpořit vyšší dividendy a zpětné odkupy akcií, což znovu otevírá debatu o tom, zda jsou ochranná opatření zavedená po roce 2008 oslabována a co to znamená pro finanční stabilitu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.