Program finanční odolnosti Evropy cílí na stabilitu a růst

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční instituce
Program finanční odolnosti Evropy

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Oleksii Zaichenko

02.10.2026

Program finanční odolnosti Evropy cílí na stabilitu a růst — Program stability Evropy

Patnáct let poté, co byla během krize státního dluhu v eurozóně zřízena Evropská rada pro systémová rizika, Evropa stále čelí souběžným ekonomickým, geopolitickým a klimatickým otřesům. Politickou výzvou je nyní udržet finanční systém stabilní a zároveň zachovat podmínky pro investice a růst v celé eurozóně.

Hlavní body

Evropské banky prokázaly odolnost vůči nedávným otřesům – včetně pandemie, války na Ukrajině a vyšších sazeb – díky silnějšímu kapitálu a přísnějšímu dohledu.
ECB očekává růst eurozóny o 0,9 % v roce 2024 a o 1,4 % do roku 2027, přičemž inflace má klesnout ze 3,0 % v roce 2024 na 2,1 % do roku 2028.
Rostoucí ceny energií a dlouhodobé úrokové sazby zvyšují inflační rizika a nejistotu, což vede k pokračující regulatorní ostražitosti vůči nově vznikajícím zranitelnostem.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Výhled rizik po 15 letech

Jak uvádí Evropská rada pro systémová rizika, makroobezřetnostní rámec bloku se posílil od globální finanční krize, která odhalila slabiny dohledu v EU a upozornila na nebezpečí nerovnováh v rámci celého systému.

U příležitosti 15. výročí ESRB zaznělo, že evropský finanční systém zatím obstál během pandemie, ruské války na Ukrajině, energetické krize i prudkého růstu úrokových sazeb v letech 2022 a 2023. Evropské banky tyto otřesy podle textu zvládly relativně dobře, a to díky silnější kapitálové pozici, přísnějšímu dohledu a lepšímu řízení rizik.

Projev také varuje, že odolnost není trvalá. Poukazuje na pokročilou umělou inteligenci jako na možný faktor urychlující kybernetické útoky, zatímco změna klimatu a geopolitické napětí nadále ohrožují finanční stabilitu i širší ekonomiku.

Růst a inflace zůstávají pod tlakem

Hlavním sdělením je, že politika finanční stability musí podporovat produktivní investice a zároveň zůstávat ostražitá vůči nadměrnému zadlužení a nadhodnoceným cenám aktiv. Tato rovnováha nabývá na významu, protože nové otřesy ovlivňují výhled cen a ekonomické aktivity.

Zářijové projekce ECB předpokládají růst eurozóny o 0,9 % v letošním roce a o 1,4 % v roce 2027, zatímco inflace by měla klesnout z 3,0 % v letošním roce na 2,1 % v roce 2028. Vyšší ceny energií v posledních týdnech a růst dlouhodobých úrokových sazeb zároveň zvyšují nejistotu; zdražení energií posouvá inflační rizika výše, zatímco přísnější finanční podmínky tlumí růst.

Hodnocení naznačuje, že finanční odolnost Evropy zůstává neporušená, tvůrci politik však stále čelí vysoce nejistému prostředí. Pro regulátory i trhy nadále zůstává důraz na prevenci a včasné odhalování nově vznikajících zranitelností, aby bylo možné omezit škody, pokud se projeví.

Náš dřívější článek o inflačních tlacích v eurozóně a rizicích pro finanční stabilitu poukázal na to, že rostoucí ceny energií by mohly udržet inflaci výrazně nad cílem ECB, zatímco vyšší dlouhodobé náklady na financování zpřísňují finanční podmínky a tlumí růst. Upozornil také, že nadhodnocené ceny aktiv spojených s AI a vysoké zadlužení technologického sektoru by mohly zesílit volatilitu trhu, pokud by se korekce přelila na širší akciové a úvěrové trhy.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?