Benin si udržuje silné tempo růstu, zatímco MMF dokončuje misi podle článku IV
Ekonomika Beninu si v roce 2026 udržuje silný růst navzdory náročnému vnějšímu prostředí. Inflace zůstává nízká a růst nadále podporují zpracovatelský průmysl, stavebnictví a obchod. MMF uvádí, že k ochraně udržitelnosti dluhu a zajištění inkluzivnějšího růstu je zapotřebí obezřetná fiskální politika, vyšší výběr domácích příjmů a pokračující strukturální reformy.
Hlavní body
- MMF uvádí, že reálný HDP Beninu v první polovině roku 2026 meziročně vzrostl o 8,2 % po růstu o 8,1 % v roce 2025, což byla nejvyšší hodnota za téměř 20 let.
- Fiskální deficit Beninu by měl v letech 2025 i 2026 dosáhnout 2,3 % HDP a v roce 2027 vzrůst na 2,9 %, stále však zůstat pod tříprocentním stropem Západoafrické hospodářské a měnové unie.
- MMF vyzývá Benin k rozšíření daňové základny, posílení řízení veřejných financí a provádění strukturálních reforem s cílem podpořit střednědobý růst a financování soukromého sektoru.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Zjištění mise MMF k růstu a fiskální politice
Jak informuje Mezinárodní měnový fond, jeho tým dokončil misi podle článku IV pro rok 2026 v Beninu po jednáních v Cotonou, která probíhala od 27. října do 6. listopadu. Podle fondu ekonomika země nadále prokazuje odolnost vůči řadě vnějších šoků.MMF uvádí, že reálný HDP v první polovině roku 2026 meziročně vzrostl o 8,2 %, po růstu o 8,1 % v roce 2025, což byla podle fondu nejvyšší hodnota za téměř dvě desetiletí. Růst by měl v roce 2026 zpomalit na 7,8 % a v roce 2027 přibližně na 7,0 %, protože se postupně promítnou vyšší náklady na dopravu a dovoz. Inflace zůstává pod kontrolou a očekává se, že v roce 2027 dosáhne cílové hodnoty 2 %.
Pokud jde o veřejné finance, fond odhaduje celkový deficit Beninu v roce 2025 na 2,3 % HDP, oproti 2,5 % v roce 2024, a to díky silnému výběru příjmů. Pro rok 2026 předpokládá deficit ve výši 2,3 % HDP a pro rok 2027 ve výši 2,9 %, tedy pod stropem Západoafrické hospodářské a měnové unie, který činí 3 %.
Agenda reforem a dopady na podnikání ve střednědobém horizontu
MMF uvádí, že trvalé zvyšování domácích příjmů zůstává zásadní pro vytvoření fiskálního prostoru na rozvojové priority. Doporučuje rozšířit daňovou základnu, racionalizovat výjimky, posílit daňovou a celní správu a zlepšit dodržování daňových povinností, a přitom chránit prioritní sociální výdaje a cílenou podporu zranitelných domácností.Mise rovněž vítá nedávné kroky k posílení fiskální transparentnosti a transparentnosti dluhu, včetně úprav právního rámce pro řízení veřejného dluhu a zveřejnění revidovaných údajů o dluhu v souladu s mezinárodními standardy. Dodává, že silnější řízení veřejných financí, lepší dohled nad státními podniky, kvalitnější vykazování fiskálních rizik a kontrola zadávání veřejných zakázek by posílily odpovědnost a pomohly chránit veřejné prostředky.
Podle MMF zůstává finanční systém celkově zdravý a úvěry podnikům nadále rostou. Širší využívání digitálních plateb, zdokonalení úvěrových registrů, posílení systémů zajištění a rozvoj finanční infrastruktury by mohly zmírnit omezení financování malých a středních podniků. Strukturální reformy zaměřené na formalizaci, investice do lidského kapitálu a vyšší produktivitu zemědělství zároveň podporují inkluzivnější růst ve střednědobém horizontu.
Rizika státního financování v prostředí vyšších úrokových sazeb rostou, protože geopolitické napětí a dlouhodobá fiskální expanze udržují náklady na financování na vysoké úrovni. V našem předchozím článku jsme upozornili, že přetrvávající šoky, například tlak na ceny energií a potravin způsobený konflikty, mohou zmenšovat fiskální prostor, zvyšovat tlak na refinancování a více zatěžovat rozvíjející se a hraniční trhy s užší daňovou základnou a vyššími náklady na obsluhu dluhu.
- Forex
- Crypto