Evropa čelí tlaku na fiskální a růstové reformy, varuje MMF před výnosy a energetickými šoky
Evropa se potýká s novou kombinací finančních a energetických tlaků: vyšší výnosy státních dluhopisů prohlubují napětí způsobené vysokými náklady na paliva a slabým fundamentálním růstem. MMF uvádí, že region nyní potřebuje obezřetné makroekonomické řízení a širší strukturální reformy, které časem podpoří inovace, fiskální udržitelnost a odolnost.
Hlavní body
- Průměrné výnosy desetiletých státních dluhopisů ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny a ve Spojeném království od února vzrostly přibližně o 100 bazických bodů. MMF varuje, že pokud výnosy zůstanou zvýšené, náklady i rizika pro růst porostou.
- MMF předpokládá růst eurozóny (bez Irska) o 1,2 % v roce 2024 a o 1,1 % v roce 2027. Inflace zůstane nad cílovou úrovní až do roku 2028 a budou nutná další zvýšení úrokových sazeb i fiskální zdrženlivost.
- Bez strukturálních reforem a fiskální konsolidace ukazují simulace MMF, že veřejný dluh do roku 2040 vzroste ve vyspělých evropských ekonomikách o více než 50 procentních bodů HDP a v ekonomikách CESEE o 80 procentních bodů. MMF vyzývá k integraci energetických trhů a politikám zaměřeným na inovace.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Výhled MMF ohledně výnosů, inflace a politiky
Jak informuje MMF, rostoucí výnosy státních dluhopisů zvyšují tlak na evropské vlády, zatímco region zároveň čelí vyšším cenám energií souvisejícím s válkou na Blízkém východě a pokračující ruskou válkou proti Ukrajině.Fond uvádí, že průměrné výnosy desetiletých státních dluhopisů ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny a ve Spojeném království od začátku války na Blízkém východě v únoru vzrostly přibližně o 100 bazických bodů. Zhruba dvě třetiny tohoto nárůstu podle něj odrážejí globální faktory, včetně vyšších očekávaných krátkodobých úrokových sazeb, zatímco fiskální slabost a politická nejistota v jednotlivých zemích tlačí výnosy nahoru na některých trzích.
MMF uvádí, že přímý fiskální dopad by mohl zůstat zvládnutelný, pokud se výnosy ukážou jako dočasné a v roce 2027 se vrátí na úroveň před válkou; samotné dodatečné úrokové platby by pak ve velkých ekonomikách dosahovaly v průměru přibližně 2 % HDP. Varuje však, že náklady by mohly rychle růst, pokud vyšší výnosy přetrvají, a širší rizika přelévání do růstu by zesílila, pokud by přísnější podmínky financování trvaly déle.
Pokud jde o inflaci, fond uvádí, že celková inflace vzrostla, ale základní cenové tlaky zůstávají zatím omezené navzdory obnovené volatilitě cen ropy a zemního plynu. V letošním roce předpokládá růst eurozóny bez Irska přibližně o 1,2 % a v roce 2027 o 1,1 %. Inflace v eurozóně přitom zůstane nad cílovou úrovní až do roku 2028 a pokles inflace v ekonomikách střední, východní a jihovýchodní Evropy potrvá déle.
MMF uvádí, že úrokové sazby v eurozóně by se letos měly zvýšit nejméně o dalších 25 bazických bodů a v roce 2027 bude pravděpodobně nutné další zpřísnění v závislosti na příchozích údajích o inflaci. Dodává, že fiskální politika by neměla podkopávat snahy o snížení inflace a případná opatření na pomoc s náklady na energie by měla být přesně cílená, zachovávat cenové signály a mít jasně stanovenou dobu platnosti.
Strukturální reformy jsou klíčem k silnějšímu růstu
Fond tvrdí, že slabší výhled střednědobého růstu Evropy přetrvá bez strukturálních reforem, a uvádí, že rychlejší růst by zmírnil část zátěže pro tvůrce politik, kteří čelí rostoucímu zadlužení a tlaku na výdaje. Varuje, že bez fiskální konsolidace by se veřejný dluh vydal na neudržitelnou trajektorii. Simulace ukazuje, že do roku 2040 by dluh vzrostl o více než 50 procentních bodů HDP ve vyspělých evropských ekonomikách a o více než 80 procentních bodů v ekonomikách CESEE.MMF označuje za tři prioritní oblasti reforem hlubší integraci energetického trhu, odstraňování překážek inovací a politiky podporující udržitelný růst ekonomik CESEE. Další integrace evropských energetických trhů by podle něj omezila volatilitu cen i rozdíly v cenách mezi zeměmi, čímž by posílila konkurenceschopnost a odolnost. Jako konstruktivní krok uvádí balíček EU Grid Package.
Pokud jde o inovace, fond uvádí, že Evropa zaostává za USA v zavádění technologií a v růstu produktivity plynoucím z nehmotných aktiv, včetně raných forem umělé inteligence. Vyzývá k domácím reformám, které otevřou chráněná odvětví, odstraní daňové překážky růstu firem a řeší nepružnost trhu práce, a zároveň k opatřením na úrovni EU, například ke sjednocení insolvenčních rámců a zlepšení přeshraniční mobility pracovníků.
U ekonomik CESEE MMF uvádí, že udržení rychlejšího růstu bude vyžadovat zdravou fiskální politiku, pružnější trhy práce a reformy podporující růst firem a inovace. Dodává, že zemím západního Balkánu a Moldavsku nabízí vstup do EU potenciálně transformační příležitost, podobnou dřívějším vlnám rozšíření pro jiné země regionu.
Dříve jsme se věnovali evropské debatě o makropolitice a hledání rovnováhy mezi inflací, kontrolou dluhu a investicemi podporujícími růst.
Nejnovější zprávy IMF
- Forex
- Crypto