Česko vykazuje rozpočtový deficit 230,9 miliardy Kč po říjnu

Česko vykazuje rozpočtový deficit 230,9 miliardy Kč po říjnu
Deficit rozpočtu roste

Hospodaření českého státního rozpočtu ke konci října končí schodkem 230,9 miliardy Kč, což odpovídá 74,5 % celoročního plánu 310 miliard Kč. Po očištění o bilanci příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů deficit činí 243,4 miliardy Kč a meziročně se zvyšuje o 68,4 miliardy Kč.

Hlavní body

  • Český státní rozpočet vykázal ke konci října deficit 230,9 miliardy Kč, při meziročním růstu příjmů o 2,8 % a výdajů o 5,0 %.
  • Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 6,5 % (43,2 miliardy Kč) díky zvýšení minimálního vyměřovacího základu.
  • Běžné výdaje stouply o 4,0 % (70,0 miliardy Kč), investiční výdaje o 15,1 % (26,0 miliardy Kč), hlavně kvůli sociálním politikám a zaměstnanosti.

Říjnový výsledek a hlavní rozpočtové položky

Jak uvedlo Ministerstvo financí ČR, příjmy státního rozpočtu meziročně rostou o 2,8 %, tedy o 48,2 miliardy Kč, zatímco celkové výdaje se zvyšují o 95,9 miliardy Kč neboli o 5,0 %.

Inkaso daní, které letos ovlivňuje změna rozpočtového určení daní, roste o 2,2 miliardy Kč, tedy o 0,3 %. Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických i fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů má ke konci října dopad 27,8 miliardy Kč.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v letošním roce nejvíce ovlivněny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění. Objem pojistného meziročně roste o 6,5 %, což představuje 43,2 miliardy Kč.

Výdajové tlaky a význam pro veřejné finance

Tempo i objem výdajů určují především běžné výdaje, které meziročně rostou o 4,0 %, tedy o 70,0 miliardy Kč. Hlavním tahounem je financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, kde se výdaje zvyšují o 29,2 miliardy Kč.

Vedle běžných výdajů roste také investiční aktivita státu, a to meziročně o 26,0 miliardy Kč neboli o 15,1 %. Kladná bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů současně částečně zmírňuje celkový vykázaný schodek.

O mimořádné sektorové dani pro rafinerie jsme již dříve psali v souvislosti se snahou státu získat dodatečné příjmy do rozpočtu při růstu nákladů spojených s dražšími pohonnými hmotami. Připomněli jsme, že návrh se má vztahovat hlavně na Orlen Unipetrol a že výnos daně má být příjmem státního rozpočtu, zatímco kritici upozorňovali na možné narušení tržního prostředí a riziko omezení investic.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.