Nagel varuje: ECB možná bude muset dále zvýšit sazby
Evropská centrální banka možná bude muset posunout úrokové sazby nad neutrální úroveň, pokud zvýšené ceny energií udrží inflaci pod tlakem, uvedl prezident Bundesbanky Joachim Nagel. Jeho komentáře posilují očekávání, že cyklus zpřísňování měnové politiky ECB může po dvou letošních letních zvýšeních sazeb pokračovat.
Hlavní body
- ECB možná bude muset posunout sazby do mírně restriktivního pásma.
- Depozitní sazba nyní činí 2,5 %.
- Přetrvávající ceny energií zůstávají významným inflačním rizikem.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Přetrvávající náklady na energie by podle Nagela mohly nakonec vyžadovat mírně restriktivní nastavení měnové politiky, zároveň však zdůraznil, že na určení, zda bude takový krok nutný, je příliš brzy, uvedl Bloomberg. Depozitní sazba ECB nyní činí 2,5 % po zvýšení o 25 bazických bodů tento měsíc.
Ceny energií nadále tlačí na ECB
Debata se stále více soustředí na to, jak dlouho bude poslední energetický šok trvat a zda se promítne do mezd a dalších cen. Inflace v eurozóně v srpnu dosáhla 3,3 %, oproti 2,9 % v červenci, zatímco inflace energií zrychlila na 14,3 %.
Nagel pozorně sleduje zejména riziko, že dlouhodobý cenový tlak se promítne do mzdových vyjednávání a vytvoří širší sekundární inflační efekty. Šéf Bundesbanky přesto uvedl, že podmínky na trhu práce jsou méně znepokojivé než během předchozího inflačního šoku.
ECB nyní očekává, že celková inflace bude v roce 2026 v průměru činit 3,0 %, v roce 2027 2,5 % a v roce 2028 2,1 %. Tento vývoj by udržel inflaci po delší dobu nad 2% cílem centrální banky.
Trhy se připravují na další zpřísňování
Investoři již započítávají další zpřísňování politiky ECB. Ceny ropy a plynu vzrostly natolik, že zesílily obavy z délky trvání inflačního šoku, představitelé ECB však varovali před předpokladem, že úrokové sazby budou mechanicky následovat ceny energií.
Rozdíl mezi neutrální a restriktivní politikou nabývá na významu. Při neutrální úrovni by měnová politika neměla ekonomickou aktivitu ani stimulovat, ani výrazně omezovat. Posun nad toto pásmo by znamenal záměrné využití vyšších nákladů na úvěry k utlumení poptávky a návratu inflace k cíli.
Dluhopisové trhy přidávají další komplikaci. Rozpětí mezi výnosy desetiletých francouzských a německých státních dluhopisů se nedávno zvýšilo nad 100 bazických bodů, což poukazuje na rostoucí rozdíly ve financování napříč eurozónou.
Nagel se vyjádřil také k nástroji ECB na ochranu transmisního mechanismu, který má čelit neuspořádaným pohybům na trzích ohrožujícím transmisní mechanismus měnové politiky. ECB tento nástroj popisuje jako ochranu před neopodstatněnou dynamikou trhu, nikoli jako mechanismus k řešení fiskálních problémů jednotlivých vlád.
Výhled sazeb je stále citlivější na ceny energií
ECB nyní čelí obtížnému hledání rovnováhy mezi přetrvávající inflací a riziky slabšího růstu. Její nejnovější projekce předpokládají růst eurozóny v roce 2026 pouze o 0,9 %, zatímco inflace zůstává výrazně nad cílem.
Dlouhodobý energetický šok by posílil argumenty pro další zpřísňování, zejména pokud se vyšší náklady začnou zřetelněji promítat do mezd a jádrové inflace. Rychlejší pokles cen energií by naopak snížil tlak na ECB, aby rozhodně posunula sazby do restriktivního pásma.
Již dříve jsme informovali, že ECB očekává přetrvávání vysoké inflace v důsledku růstu cen energií.
- Forex
- Crypto