Nagel z ECB podporuje další zvýšení sazeb v boji proti inflaci

Nagel z ECB podporuje další zvýšení sazeb v boji proti inflaci
Podpora prosincového zvýšení sazeb ECB od Nagela

​Prezident Bundesbanky Joachim Nagel podpořil možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky v prosinci. Přísnější podmínky pro úvěry by podle něj ukázaly, že banka je odhodlána dostat inflaci pod kontrolu. Jeho vyjádření posilují očekávání, že evropští představitelé připravují pokračování cyklu zpřísňování měnové politiky navzdory rostoucí ekonomické nejistotě.

Hlavní body

  • Nagel podporuje další zvýšení sazeb ECB v prosinci.
  • Inflace v eurozóně zůstává na 4 %, nad cílem 2 %.
  • Ceny energií představují riziko, mzdové tlaky se však zdají být pod kontrolou.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Jak uvádí Bloomberg, Nagel představil svůj postoj v rozhovoru pro německou stanici Tagesschau po dvou zvýšeních úrokových sazeb ECB. Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosahuje 4%, zvažují představitelé další opatření k obnovení cenové stability. Viceprezident ECB Boris Vujčić a hlavní ekonom Philip Lane rovněž naznačili, že prosincové zvýšení sazeb je pravděpodobné.

Představitelé ECB podporují pokračování zpřísňování měnové politiky

Nagel považuje vyšší náklady na úvěry za nezbytné ke zpomalení poptávky a k tomu, aby se inflace trvale neusadila v ekonomice. Zdůraznil, že tvůrci měnové politiky musí zachovat důvěru ve svou schopnost vrátit inflaci k cíli ECB ve výši 2%, a to i přesto, že úvěry jsou pro domácnosti a podniky stále dražší.

Prosincové zasedání by se tak mohlo stát dalším krokem v delším cyklu zpřísňování měnové politiky. Několik představitelů naznačilo, že v roce 2027 mohou být nutná další zvýšení sazeb, a to v závislosti na vývoji inflace. Taková očekávání jsou obzvlášť důležitá pro evropské dluhopisové trhy, kde investoři musí posoudit, jak dlouho mohou přetrvávat restriktivní měnové podmínky.

Energetický šok komplikuje výhled inflace

Konflikt týkající se Íránu vedl k růstu cen energií a přinesl nová inflační rizika pro ekonomiku, která se již přizpůsobuje předchozímu zpřísňování měnové politiky. Nagel uznal, že současná situace je složitá, odlišil ji však od energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu, kdy ceny evropského zemního plynu prudce vzrostly.

Vyjádřil také menší obavy ze samoposilujícího se koloběhu růstu mezd a spotřebitelských cen. Inflace v Německu se nyní pohybuje kolem 3%, zatímco v dřívější krizi se meziroční míra inflace za jednotlivé měsíce blížila k 10%. Tento rozdíl naznačuje nižší riziko, že se pracovníci budou domáhat kompenzací za rostoucí ceny způsobem, který by vytvářel přetrvávající inflační tlaky.

Prosincové rozhodnutí ovlivní náklady na úvěry

Další krok ECB ovlivní podmínky financování v celé eurozóně, od státního dluhu přes podnikové investice až po hypotéky domácností. Další zvýšení sazeb by posílilo odhodlání centrální banky bojovat s inflací, mohlo by však také omezit ekonomickou aktivitu v době, kdy ceny energií zvyšují tlak na spotřebitele.

Hlavní výzvou je určit, jak výrazné zpřísnění je nutné, aniž by se zbytečně oslabil hospodářský růst. Nagelovo hodnocení naznačuje, že tvůrci měnové politiky považují současný inflační šok za lépe zvládnutelný než předchozí energetickou krizi, nikoli však natolik pod kontrolou, aby bylo možné zvýšení sazeb ukončit. Prosincové rozhodnutí pomůže ukázat, zda ECB upřednostní další zpřísnění před rizikem vleklého hospodářského zpomalení.

Informovali jsme také o tom, že Německo navrhuje Brunnermeiera do vedení ECB v rámci rozsáhlé obměny vedení.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.