Inflace v eurozóně kvůli dražším energiím vystoupala na tříleté maximum
Inflace v eurozóně v říjnu zrychlila na 4 %, dosáhla nejvyšší úrovně za více než tři roky a posílila očekávání, že Evropská centrální banka znovu zvýší úrokové sazby. Růst, který táhly především náklady na energie, znamená, že ceny pro spotřebitele rostou dvojnásobným tempem oproti 2% cíli ECB, zatímco tvůrci měnové politiky zvažují ekonomické dopady konfliktu s Íránem.
Hlavní body
- Inflace v eurozóně v říjnu vzrostla na 4 %, což je dvojnásobek cíle ECB.
- Jádrová inflace zůstala na 2,5 %, zatímco inflace ve službách dosáhla 3,3 %.
- Trhy očekávají další zvýšení sazeb ECB v prosinci.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Spotřebitelské ceny v 21 zemích měnového bloku vzrostly oproti předchozímu roku o 4 %, zatímco v září to bylo 3,8 %, vyplývá z údajů Eurostatu. Výsledek odpovídal prognózám ekonomů, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé složky včetně energií, zůstala na 2,5 %, uvádí Bloomberg . Inflace ve službách mírně vzrostla na 3,3 %.
Náklady na energie vyhnaly inflaci na tříleté maximum
Říjnová hodnota byla nejvyšší od září 2023 a odráží přetrvávající dopad vyšších cen energií po vypuknutí války mezi USA a Íránem v únoru. Tento šok zvýšil náklady domácností po celé Evropě, širší ukazatele inflace však zrychlily výrazně méně.
Rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací je pro měnovou politiku obzvlášť důležitý. Nejnovější růst táhnou ceny energií, základní cenové tlaky však zůstávají relativně mírné, což naznačuje, že firmy dosud nepřenesly celý nákladový šok do cen ostatního zboží a služeb.
Představitelé ECB se obávají, že dlouhodobě vysoká inflace energií by se časem mohla promítnout do mzdových jednání a cenotvorby firem. Interní ukazatele mezd nyní naznačují pomalejší růst mezd v roce 2027, což poskytuje určité ujištění, že inflace může zmírnit, aniž by bylo nutné po delší dobu výrazně zpřísňovat měnovou politiku.
Představitelé ECB naznačují další zvýšení sazeb v prosinci
ECB v říjnu ponechala depozitní sazbu na 2,5 % poté, co ji letos dvakrát zvýšila. Tvůrci měnové politiky však naznačili, že tuto pauzu nelze chápat jako konec cyklu zpřísňování.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že centrální banka musí reagovat, pokud inflační rizika přetrvají. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel rovněž naznačil, že pokud se inflační výhled nezlepší, může být v prosinci nutné další zvýšení sazeb.
Finanční trhy očekávají další krok v měnové politice na prosincovém zasedání, kdy aktualizované ekonomické prognózy přinesou jasnější pohled na růst a inflaci. Investoři předpokládají, že depozitní sazba může v roce 2027 dosáhnout 3 % nebo i vyšší úrovně, někteří ekonomové se však domnívají, že ECB se blíží ke konci zvyšování sazeb.
Vyšší náklady na úvěry prověřují odolnost eurozóny
Ekonomika eurozóny zatím navzdory vyšším cenám energií, americkým clům a politické nejistotě ve Francii prokázala větší odolnost, než se očekávalo. Hospodářský růst ve třetím čtvrtletí překonal prognózy, což tvůrcům měnové politiky poskytlo určitý prostor řešit inflaci, aniž by bezprostředně ohrozili ekonomiku recesí.
Další zpřísnění by však zvýšilo náklady na financování domácností a firem, které už nyní čelí vysokým účtům za energie. Další tlak by mohly vyvolat také rostoucí výnosy globálních dluhopisů a relativně nízké zásoby zemního plynu před zimou.
Prosincové rozhodnutí ECB proto bude záviset na tom, zda se inflace energií začne promítat do mezd a cen služeb. Jádrová inflace zůstává na 2,5 %, a tvůrci měnové politiky tak musí vyvažovat riziko přetrvávajícího růstu cen proti možnosti, že vyšší sazby zbytečně oslabí hospodářský růst.
Již dříve jsme informovali, že růst průmyslové výroby v eurozóně v říjnu zpomalil, zatímco nákladové tlaky sílí.
- Forex
- Crypto