ECB ponechává sazby na 2,5 %, inflační tlaky přetrvávají

ECB ponechává sazby na 2,5 %, inflační tlaky přetrvávají
ECB ponechává sazby na 2,5 %, inflace v eurozóně dosahuje 3,8 %

​Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 2,5 %, přestože inflace v eurozóně dosáhla nejvyšší úrovně za poslední tři roky. Tvůrci měnové politiky se rozhodli nejprve vyhodnotit dopady rostoucích cen energií a nákladů na úvěry, než zváží další zvýšení sazeb.

Hlavní body

  • ECB ponechává depozitní sazbu na 2,5 %.
  • Inflace v eurozóně dosahuje 3,8 %.
  • Prosincové zvýšení sazby na 2,75 % zůstává ve hře.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Rozhodnutí navázalo na zářijové zvýšení o 25 bazických bodů a jednomyslně ho podpořila Rada guvernérů ECB. CNBC uvedla, že představitelé diskutovali o dalším zvýšení sazeb, nakonec však dospěli k závěru, že stabilní jádrová inflace a rostoucí ekonomická nejistota odůvodňují ponechání nákladů na úvěry beze změny.

Energetická inflace komplikuje výhled sazeb

Celková inflace v eurozóně v září dosáhla 3,8 %, což je nejvyšší úroveň od září 2023, zatímco energetická inflace zrychlila na 18,8 %. Růst souvisí s narušením dodávek v důsledku konfliktu s Íránem, který vedl ke zdražení ropy, zemního plynu a rafinovaných paliv v celé Evropě.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že centrální banka nezaznamenala výrazné další inflační dopady nad rámec těch, které zahrnovaly její zářijové prognózy. Růst mezd a jádrové cenové tlaky zůstávají zhruba stabilní, což snižuje bezprostřední potřebu zpřísňovat měnovou politiku navzdory vysokým nákladům na energie.

Finanční podmínky se zpřísnily i bez dalšího zásahu centrální banky. Průměrné náklady států na desetileté financování vzrostly od předchozího zasedání přibližně o 35 bazických bodů, což zvyšuje tlak na vlády i podniky. Vyšší náklady na financování mohou pomoci tlumit inflaci, zároveň však ohrožují již tak křehké hospodářské oživení.

Růst ekonomiky čelí tlaku vyšších nákladů

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí pokračovala v růstu, k němuž přispělo oživení sektoru služeb a investice do technologií. Z výdajů souvisejících s umělou inteligencí těží zpracovatelský průmysl, digitální služby i export, zatímco další podporu přinášejí vládní investice do infrastruktury a obrany.

Dlouhodobě vysoká inflace energií však ohrožuje kupní sílu domácností a důvěru spotřebitelů. Firmy se navíc potýkají s vyššími provozními a finančními náklady, které by v případě pokračování konfliktu mohly oslabit investice i zaměstnanost.

Od června, kdy ECB začala zpřísňovat měnovou politiku poprvé od roku 2023, zvýšila sazby dvakrát. Její nejnovější rozhodnutí odráží obavy, že další zvýšení by mohlo zbytečně zatížit ekonomickou aktivitu ještě předtím, než se naplno projeví dopady předchozích kroků.

Pozornost se upírá k prosincovému rozhodnutí o sazbách a změně ve vedení

Investoři nyní sledují prosincové zasedání ECB, na němž aktualizované ekonomické prognózy mohou rozhodnout, zda bude nutné měnovou politiku dále zpřísnit. Ekonom Deutsche Bank Mark Wall očekává další zvýšení o 25 bazických bodů na 2,75 %, které by mohlo být posledním v současném cyklu zpřísňování.

Výhled komplikuje čtvrteční oznámení Lagardeové, že hodlá předčasně opustit funkci prezidentky. Její odchod přináší nejistotu ohledně budoucího vedení měnové politiky, kolektivní rozhodování Rady guvernérů by však mělo zajistit kontinuitu.

Při inflaci na úrovni 3,8 % a prudkém růstu cen energií musí ECB posoudit, zda stávající měnová omezení stačí k tomu, aby se dočasné cenové tlaky nezměnily v trvalé.

Jak jsme již informovali, Warsh ponechává prosincové zvýšení sazeb ve hře, zatímco Fed sazby nemění.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.