EU chystá biotechnologický akt, farmaceutický sektor čeká rychlejší vývoj léků
Evropská unie připravuje legislativu, která má zrychlit klinické studie, usnadnit převod výzkumu na trh a posílit investiční atraktivitu evropského biotechnologického a farmaceutického sektoru. Návrh podle zástupců odvětví reaguje na rostoucí náskok U.S. a Číny v regulaci, patentové ochraně i podpoře inovativních firem.
Hlavní body
- Evropský akt o biotechnologiích by mohl zavést maximální dobu schvalování klinických studií na 75 dní, čímž by EU zrychlila regulatorní procesy vůči U.S. a Asii.
- Návrh akceleruje přenos výsledků výzkumu do praxe, nabízí finanční podporu a posiluje patentovou ochranu skrze SPC, což může zvýšit investice a zaměstnanost v life-science sektoru.
- Průměrný vývoj nového léku stojí přibližně 75 miliard Kč, přičemž úspěšně dokončené projekty tvoří méně než tři procenta, takže rychlost a exkluzivita zásadně ovlivňují návratnost investic.
Legislativa má urychlit klinické studie
Jak uvedl HN.cz, připravovaný Evropský akt o biotechnologiích nastavuje rámec pro to, jak EU přistupuje k biotechnologiím ve farmaceutickém průmyslu, včetně klinických studií, převodu výsledků výzkumu do praxe, regulace AI ve zdravotnictví a patentové ochrany. Součástí návrhu je také finanční podpora projektů, která má pomoci s jejich dotažením na trh a podpořit širší příliv investic do life-science od farmacie po zdravotnické prostředky a software.David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, říká, že návrh je ambiciózní a v nynější podobě by mohl do Evropy přivést více investic, udržet více firem a zvýšit počet klinických studií i nově uváděných léčiv. Zároveň ale upozorňuje, že norma ještě prochází Radou EU a Evropským parlamentem a její konečná podoba zůstává nejistá, protože už nyní k ní míří tisíce pozměňovacích návrhů.
Podle Koláře Evropa zaostává za U.S. i Asií prakticky ve všech hlavních parametrech, zejména v rychlosti regulatorních a schvalovacích procesů. Pokud by akt prošel v současné podobě, schvalování klinických studií by se mělo nastavit na 75 dní, což by sice stále bylo pomalejší než v U.S. a Číně, ale rozdíl by se zmenšil.
Další překážkou je podle něj roztříštěnost evropského trhu. Firma po získání evropské registrace nadále jedná samostatně s jednotlivými státy o vstupu léku na jejich trhy a musí plnit odlišné požadavky, což prodlužuje dobu návratnosti investic a snižuje atraktivitu regionu pro inovativní společnosti i start-upy.
Dopad na pacienty, zaměstnanost a návratnost investic
Pokud bude norma přijata v původní podobě, mohou pacienti v Česku podle zástupců sektoru získat dřívější a širší přístup k moderním terapiím díky vyššímu počtu klinických studií. Přínos by se mohl projevit i ve veřejném zdravotním a sociálním systému, protože léčba pacienta v klinické studii snižuje náklady hrazené z veřejného pojištění.Farmaceutické firmy by zároveň mohly rozšiřovat výzkumná centra, výrobní závody i lokální pobočky, což by podpořilo zaměstnanost v oboru s vysokou přidanou hodnotou. Kolář upozorňuje, že Česko má vysoký podíl studentů zaměřených na life-science, kteří by při silnější domácí přítomnosti firem nacházeli lepší uplatnění na pracovním trhu.
Ekonomika vývoje léčiv zůstává podle odvětví zásadní součástí debaty. Vývoj jednoho nového léku podle Koláře stojí v přepočtu zhruba 75 miliard korun a úspěšně dokončených projektů je méně než tři procenta, takže patentová ochrana a rychlost vstupu na trh přímo ovlivňují udržitelnost obchodního modelu firem.
Významnou částí návrhu je proto i SPC, tedy doplňková patentová ochrana, která může prodloužit dobu exkluzivity pro firmy investující do výzkumu a vývoje v Evropě. Podle Koláře právě takové pobídky fungují i v U.S. a Číně a mají motivovat společnosti, aby vývoj i kapitál směřovaly na daný trh místo do konkurenceschopnějších regionů.
Dříve jsme vyzdvihli zpoždění inovativních léků v Česku, kde se pacienti k novinkám dostávají v průměru až za 659 dní.
Nejnovější zprávy Pharmaceutical Industry
- Forex
- Crypto