Od úplatků po memecoiny: Jak krypto mění korupci

Kryptoměny slibovaly větší transparentnost finančních toků. V praxi však poskytly korupci nové nástroje, které umožňují přesouvat miliony dolarů mimo tradiční bankovní kanály. Tento systém má ale slabé místo: digitální peníze za sebou zanechávají stopu, kterou je téměř nemožné vymazat.

Když blockchain monitoruje veřejné zakázky

V roce 2026 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) významnou zprávu o boji proti korupci ve více než 50 zemích. Autoři dospěli k závěru, že v mnoha zemích není problémem absence protikorupčních zákonů, ale způsob jejich uplatňování v praxi.

Zobrazit příspěvek na X Načítání...

Tweet byl autorem smazán.

Ale my jsme všechno uložili 🙂.

Veřejné zakázky zůstávají jednou z nejzranitelnějších oblastí. Vlády jejich prostřednictvím nakupují léky a stavějí silnice, školy a infrastrukturu, přičemž zadávají kontrakty v hodnotě obrovských částek. V zemích OECD samotné představují veřejné zakázky přibližně 13 % HDP. Podle odhadů citovaných touto organizací mohou korupce a špatné řízení celosvětově způsobit ztrátu 8 až 25 % veřejných investic.

OECD se domnívá, že digitální technologie mohou pomoci odhalovat podezřelé obchody. Systémy mohou například zjistit, když jedna společnost získá neobvykle vysoký počet tendrů, když se opakovaně účastní příliš málo uchazečů nebo když určitý úředník pravidelně zadává zakázky stejným dodavatelům. Takové nástroje se však stále používají jen v omezené míře. Ze 40 zkoumaných zemí používá analýzu dat, AI, blockchain nebo jiné digitální technologie k identifikaci rizik ve veřejných zakázkách pouze polovina. Analýzu dat využívá 16 zemí, zatímco AI pouze tři.

Blockchain je ještě méně rozšířený. Jediným konkrétním příkladem uvedeným ve studii je Peru. Od roku 2019 zaznamenává vládní agentura Perú Compras objednávky z elektronických katalogů a nabídky dodavatelů na blockchainu. Tyto záznamy lze bez odhalení obtížněji měnit, přičemž pravost dokumentů lze ověřit pomocí QR kódu.

Úplatky se přesunuly do digitálního světa

Stejná technologie, která vládám pomáhá zaznamenávat transakce a ověřovat dokumenty, však poskytla korupčníkům také nový způsob převodu peněz. Úplatek už nutně nevyžaduje hotovost, bankovní účet ani offshore společnost. Kryptoměnu lze poslat přímo do peněženky během několika minut.

Jeden z nejvýraznějších případů se týká zakladatele FTX Sama Bankmana-Frieda. Podle amerického ministerstva spravedlnosti schválil spolu se svými spolupracovníky platbu v kryptoměně ve výši přibližně 40 milionů dolarů, která byla určena čínským úředníkům. Cílem bylo zajistit uvolnění kryptoúčtů společnosti Alameda Research v hodnotě zhruba 1 miliardy dolarů.

Zobrazit příspěvek na X Načítání...

Tweet byl autorem smazán.

Ale my jsme všechno uložili 🙂.

Došlo však i k přímějším případům. V roce 2022 američtí prokurátoři obvinili dva čínské zpravodajské důstojníky, že se pokusili podplatit zaměstnance americké vlády. Za důvěrný dokument mu zaplatili přibližně 41 000 dolarů v bitcoinech. Příjemce ve skutečnosti spolupracoval s FBI, takže se platba stala součástí důkazů v případu.

Další problém nastává, když úředníci používají kryptoměny k vysvětlení původu svého majetku. Někdo může například tvrdit, že nakoupil bitcoin před mnoha lety, kdy měl desítky nebo stovkykrát nižší hodnotu. Ověřit takové tvrzení je obtížnější než kontrolovat bankovní účet nebo nemovitost: vyšetřovatelé potřebují znát datum nákupu, adresu peněženky a historii transakcí.

Když token otevře přístup k politikovi

Posílání kryptoměny do peněženky někoho jiného však zdaleka není jediným způsobem, jak z ní těžit. Pokud politik nebo s ním spojené subjekty spustí vlastní token, mohou zainteresované osoby toto aktivum nakupovat na trhu. Takový nákup sám o sobě není úplatkem, může však vytvořit střet zájmů, zejména pokud držitelé tokenu získají přístup k politikovi.

Nejvýraznějším příkladem je memecoin TRUMP, který byl spuštěn krátce před inaugurací Donalda Trumpa v lednu 2025. O několik měsíců později pozval tým projektu 220 největších držitelů tokenu na večeři s prezidentem v jeho golfovém klubu ve Virginii. Největší investoři získali další výsady včetně přístupu na samostatnou recepci.

Tato situace vyvolala obavy mezi demokraty a odborníky na etiku. Tvrdili, že kupující tokenů, včetně zahraničních investorů, by mohli investovat velké částky do aktiva spojeného s prezidentem a zároveň získat příležitost setkat se s ním osobně. Totožnost držitelů kryptoměnových peněženek se přitom nezveřejňuje stejným způsobem jako informace o tradičních politických darech.

V roce 2026 se tato debata o střetu zájmů stala součástí širšího sporu o regulaci kryptoměn. Během diskusí o zákonu CLARITY navrhli senátoři zakázat zvoleným federálním úředníkům a jejich manželům či manželkám vydávat digitální aktiva a zároveň požadovali, aby byly velké kryptoaktiva prodány nebo vloženy do slepého svěřenského fondu. Donald Trump s některými z těchto omezení souhlasil, přestože neshody ohledně jeho kryptoaktiv přetrvávaly.

Stopa, kterou nelze skrýt

Krypto schémata mají jednu vlastnost, kterou hotovost postrádá: většinu transakcí na veřejných blockchainech lze zobrazit i po letech. Síť zaznamenává adresy odesílatele a příjemce, částku i čas převodu. Jméno vlastníka peněženky se nezobrazuje, vyšetřovatelé však mohou adresu spojit s konkrétní osobou prostřednictvím kryptoměnových burz, bankovních transakcí, zabavených zařízení a dalších údajů.

Tyto metody se již v praxi používají. V roce 2026 odhalila italská Guardia di Finanza schéma zahrnující více než 1 milion eur v nepřiznaných ziscích z kryptoměn. Vyšetřovatelé začali u hardwarové peněženky podezřelého, zrekonstruovali řetězec transakcí a některé převody propojili s centralizovanými burzami. Tyto body mohou vyšetřovatelům pomoci přejít od anonymní adresy ke konkrétnímu vlastníkovi.

Zločinci neustále komplikují peněžní stopy přesouváním prostředků mezi různými blockchainy, rozdělováním transakcí na menší částky a používáním služeb pro praní kryptoměn. Podle společnosti Chainalysis obdržely známé nelegální kryptoměnové adresy v roce 2025 nejméně 154 miliard dolarů, což představuje nárůst o 162 % oproti předchozímu roku. I dlouhý řetězec transakcí však zůstává na blockchainu a lze jej zrekonstruovat i po letech.

Blockchain však ukazuje pouze pohyb peněz. Nedokáže určit, zda převod ve výši 1 milionu dolarů představoval investici, platbu za službu nebo úplatek úředníkovi. Vyšetřovatelé stále musí identifikovat vlastníky peněženek a prokázat, že peníze byly převedeny výměnou za konkrétní rozhodnutí nebo službu. Kryptoměny samy o sobě korupci nezastaví — pouze mění způsob převodu peněz. Na rozdíl od hotovosti však veřejné blockchainy uchovávají digitální stopu, ke které se vyšetřovatelé mohou vrátit i po mnoha letech.