Trump chce z AI udělat SI: Proč to není tak jednoduché

Trump chce z AI udělat SI: Proč to není tak jednoduché
Co je špatně na Trumpově představě o AI?

Umělá inteligence přežila vědecké průlomy, spektakulární neúspěchy i desetiletí hollywoodských dystopií. Nyní musí přežít Donalda Trumpa, který se rozhodl, že jedním z jejích problémů je její název. Změnit dvě písmena se však může ukázat jako podstatně obtížnější než podepsat exekutivní příkaz.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Trump dává AI sbohem

Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým federálním úřadům nařídil nahradit výrazy „Artificial Intelligence“ a „AI“ výrazy „Super Intelligence“ a „SI“ v oficiální komunikaci, na webových stránkách a v dalších dokumentech, které nemají zákonnou povahu. Stávající předpisy, smlouvy, granty a další historické dokumenty se přepisovat nemusí.

Trumpovi vadí především slovo „artificial“. Tvrdí, že díky němu technologie působí falešně a že „super“ lépe vystihuje, co stále schopnější systémy dokážou. Zpochybňování názvu má určitou logiku: umělá inteligence nikdy nebyla příliš přesným označením technologií od doporučovacích algoritmů po chatboty a generátory obrázků.

Výzkumníci se přou o samotný význam inteligence téměř stejně dlouho, jako se ji snaží napodobit ve strojích. 

Jak vlastně AI získala svůj název?

Příběh začíná v roce 1955, kdy matematik z Dartmouthu John McCarthy a výzkumníci Marvin Minsky, Nathaniel Rochester a Claude Shannon navrhli letní workshop založený na ambiciózní myšlence: stroje by jednou mohly vykonávat úkoly spojované s lidskou inteligencí.

Nazvali jej Dartmouth Summer Research Project on Artificial Intelligence. Setkání se uskutečnilo v roce 1956 a stalo se jedním ze zakládajících okamžiků AI jako vědeckého oboru. V oběhu už byly i jiné pojmy, včetně strojové inteligence a kybernetiky, ale McCarthyho označení se ujalo.

Už tehdy také uniklo z laboratoře. V následujících desetiletích se AI stala nejen vědeckým pojmem, ale také myšlenkou, se kterou se miliony lidí setkávaly prostřednictvím knih, televize a filmu.

AI jsme si představovali dříve, než jsme ji skutečně měli

Science fiction nabízela divákům inteligentní stroje dávno předtím, než inženýři dokázali vytvořit něco vzdáleně srovnatelného. Isaac Asimov zkoumal, jak by lidé mohli ovládat inteligentní roboty, ještě než pojem AI vůbec existoval. Později HAL 9000, umělá inteligence z filmu 2001: Vesmírná odysea, dokázal mluvit, uvažovat, klamat i zabíjet, zatímco Terminátor vykreslil svět, v němž se strojová inteligence obrátila proti lidstvu.

Tyto příběhy diváky nejen bavily. Nastolily otázky, které dodnes formují debatu o AI: Může stroj myslet? Mohl by získat vědomí? Co se stane, pokud bude chytřejší než my? A dokázali by ho lidé stále ovládat?

V době, kdy ChatGPT přiblížil generativní AI masovému publiku, veřejnost už nepotřebovala úvod do základní myšlenky. Desetiletí vědy, fikce, filmů a technologických příslibů už dala pojmu „AI“ význam dalece přesahující jeho původní akademickou definici.

Někdo už pojem „superinteligence“ použil

Trumpova preferovaná náhrada má také svou historii. Oxfordský filozof Nick Bostrom pomohl dostat „superinteligenci“ do hlavního proudu svou bestsellerovou knihou z roku 2014 Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies, přestože tento pojem používal už o několik let dříve a širší myšlenka je ještě starší.

Bostrom popisoval něco mnohem konkrétnějšího než AI obecně. Superinteligence označuje intelekt, který ve v podstatě každé důležité oblasti výrazně převyšuje kognitivní schopnosti nejlepších lidských myslí. Jeho kniha zkoumala, jak by takový systém mohl vzniknout a co by se mohlo stát, pokud by ho lidé nedokázali ovládat.

Trumpův exekutivní příkaz používá „Super Intelligence“ mnohem šířeji. Prozatím tento pojem zahrnuje technologie, které už spadají pod stávající definici AI federální vlády, a staví dnešní systémy AI i hypotetickou inteligenci přesahující lidské schopnosti pod různé podoby téhož názvu.

Mexický záliv ten pocit zná

AI není zdaleka prvním známým názvem, který se Trump rozhodl vylepšit. Krátce po návratu do úřadu v roce 2025 nařídil federální vládě používat pro Mexický záliv označení „Gulf of America“ a obnovil Mount McKinley jako federální název pro Denali.

To okamžitě připomíná komedii Diktátor z roku 2012, v níž admirál generál Aladeen nařídí nahradit stovky slov ve fiktivním jazyce Wadiya slovem „Aladeen“. Patří mezi ně „pozitivní“ a „negativní“, což vede k nezapomenutelné scéně, v níž pacient obdrží výsledek testu na HIV a nedokáže poznat, zda jde o dobrou, nebo špatnou zprávu.

Může někdo AI skutečně přejmenovat?

Federální vláda má nad vlastním slovníkem značnou moc. Úřady mohou ve zprávách psát SI, představitelé vlády ho mohou používat v projevech a vládní weby mohou jednu zkratku nahradit jinou. Mimo Washington má však vláda nad tím, jak se lidé rozhodnou tuto technologii nazývat, mnohem menší kontrolu.

AI je součástí univerzitních kateder, firemních strategií, legislativy, investičních produktů, názvů pracovních pozic i každodenních rozhovorů po celém světě. Objevuje se v názvech společností a popisech produktů a její význam utvářeli výzkumníci, firmy, spisovatelé, filmaři i generace lidí, které tato myšlenka oslovila dávno před dnešním rozmachem AI.

To neznamená, že „umělá inteligence“ je dokonalý název. Technologie se od doby, kdy čtyři výzkumníci v roce 1955 zvolili tato slova, výrazně změnila a debata o tom, co lze považovat za inteligenci, zůstává nevyřešená. McCarthy a jeho kolegové však při pojmenování oboru měli jednu obrovskou výhodu: téměř nikdo o něm tehdy neslyšel. Trump se ho snaží přejmenovat právě v době, kdy o něm slyšel téměř každý.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.