Dmytro Kharkov

Stávky německých kovodělníků

Stávky německých kovodělníků
Stávky IG Metall zpochybňují konkurenceschopnost německého průmyslu

​Němečtí kovodělníci zahájili stávky 1. listopadu 2026, zatímco IG Metall požaduje zvýšení mezd o 5 % pro 3,7 milionu zaměstnanců. Síla odborů v průmyslu může přimět zaměstnavatele k ústupkům, ty však ještě více stlačí ziskové marže. Dokáže německý kovozpracující a elektrotechnický průmysl absorbovat vyšší náklady na práci, aniž by se dostal do rozsáhlé krize?

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Rozsah sporu

Kovozpracující a elektrotechnický sektor (M+E) hraje v německém průmyslu klíčovou roli. Zaměstnává téměř 4 miliony lidí a jeho roční obrat činí 1,3–1,4 bilionu eur. Zajišťuje také značný podíl přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu a exportu (více než polovina tržeb sektoru často směřuje do zahraničí). Mezi hlavní podsektory patří automobilový průmysl, strojírenství, elektronika a kovovýroba.

Varovné protesty začaly v závodě Thyssenkrupp Rasselstein na výrobu pocínovaného plechu, ve společnosti RF 360/Qualcomm v Mnichově a také v provozech sléváren a válcoven. Odbory plánují rozšířit stávky na více než 2 000 firem. Inflace se stále pohybuje kolem 2,5–3 % a mnoho lidí podle odborářů čelí poklesu reálných mezd. Zaměstnavatelé jejich požadavky nechtějí přijmout kvůli vysokým nákladům na energie, slabé poptávce a nutnosti zastavit „deindustrializaci“.

Tlak na klíčové německé odvětví

Automobilový průmysl v Německu již omezuje kapacity a pracovní místa, nyní však čelí ještě větším hrozbám. Využití výrobních kapacit v mnoha závodech dosahuje 60 %, což je výrazně méně než 75–80 % potřebných k dosažení ziskovosti. Analytici očekávají, že do roku 2030 ubude v automobilovém průmyslu přibližně 200 000 pracovních míst. Čínští výrobci efektivně využívají 30% nákladovou výhodu při výrobě vozidel.

Vyšší náklady na práci tak mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost německého průmyslu. Náklady na práci ve zpracovatelském průmyslu v Německu činí 45–55 eur za hodinu, což je v některých oborech více než v mnoha zemích EU a v USA. Dlouhotrvající stávky mohou narušit dodavatelské řetězce fungující v režimu just-in-time a krátkodobě zvýšit ztráty produkce. Mohou také urychlit rozhodnutí o zkrácení pracovní doby a přesunu výroby. Vyšší reálné mzdy by podpořily soukromou spotřebu, ovšem pouze v případě, že firmy dokážou zachovat současnou úroveň zaměstnanosti.

Dopady na evropské dodavatelské řetězce

Výpadky dodávek německých automobilových součástek, strojů a elektroniky ovlivňují montážní závody a dodavatele ve střední a východní Evropě, Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Mnoho evropských výrobců zařízení se spoléhá na německé meziprodukty. Vlna stávek v Německu přináší riziko zpoždění dodávek a vyšších zásob. V rámci jednotného trhu tak může dojít k dočasnému přerušení výroby.

Značné jednotkové náklady práce v Německu ovlivňují relativní konkurenceschopnost v eurozóně. Pokud německé mzdy porostou bez odpovídajícího zvýšení produktivity, stanou se pro investice atraktivnějšími jiná místa v EU s nižšími náklady. Slabší průmyslová poptávka v Německu zároveň snižuje počet objednávek u dodavatelů v EU. To může negativně ovlivnit indexy PMI ve zpracovatelském průmyslu eurozóny. Jádrem sporu je hledání rovnováhy mezi ochranou kupní síly v největší evropské ekonomice a podporou exportu.

Dopady na globální konkurenci a geopolitiku

Situace má dopady nejen v Evropě, ale také na globální dodavatelské řetězce a konkurenci s Čínou. Dlouhodobé výpadky mohou přimět odběratele diverzifikovat dodávky směrem k asijským nebo severoamerickým zdrojům. Tím se urychlí již probíhající trendy v tomto odvětví. Čínská nákladová výhoda a státní podpora vytvářejí tlak na evropské výrobce elektromobilů a součástek. Vyšší náklady na práci v Evropě tak mohou tento rozdíl ještě prohloubit, přičemž zatím nebyla představena jasná strategie, jak na to reagovat.

Vývoj německých jednání sledují také hyperscaleři a průmyslové firmy investující do elektrifikace a obrany. Někteří investoři mohou dát přednost přesunu kapitálových výdajů do stabilnějších jurisdikcí nebo oblastí s nižšími náklady. Naopak dohoda, která zachová kupní sílu a konkurenceschopnost, podpoří domácí i mezinárodní poptávku.

Možné scénáře a systémová rizika

Situace je nadále problematická, přesto se nabízí několik scénářů. Mohlo by dojít k umírněnému kompromisu. Předchozí spory při kolektivním vyjednávání v Německu často skončily dohodami, které vyvažovaly růst mezd s možnostmi firem v obtížné situaci. Současné prostředí se však vyznačuje nadbytečnými kapacitami v tradičním automobilovém průmyslu, nevýhodou v podobě vysokých nákladů na energie a technologickými změnami. Nadine Boguslawskiová z IG Metall uvedla, že nabídka zaměstnavatelů „znamená pro pracovníky snížení mezd a dlouhodobé oslabení ekonomiky“. Tvrdí, že „bez kupní síly nemůže existovat silná ekonomika“. Zaměstnavatelé namítají, že další růst nákladů povede k dalšímu propouštění a zavírání závodů.

Pokud se stávky rozšíří, krátkodobé ztráty produkce v Německu se ještě prohloubí v důsledku dopadů na evropské a globální dodavatelské řetězce. Pokud konečná dohoda zvýší náklady na práci, mezi dlouhodobější hrozby bude patřit deindustrializace a pokles investic. Výsledek ukáže, zda se hlavní evropská průmyslová ekonomika dokáže s touto výzvou vypořádat a zůstat konkurenceschopná ve světě. Období nejistoty však může trvat několik měsíců, což všem zúčastněným stranám ztíží úspěšné vyřešení sporu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.