Tweet byl autorem smazán.
Ale my jsme všechno uložili 🙂.
Italské banky hledají nové možnosti využití blockchainu, od digitálních dluhopisů po úschovu kryptoměn a platby. Běžní Italové však k investování do digitálních aktiv zůstávají poměrně obezřetní. Mohly by další vlnu adopce v zemi spustit spíše banky než nadšenci do kryptoměn?
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Italské finanční instituce rozšiřují využití technologie blockchain. Jedním z nejnovějších příkladů je digitální dluhopis v hodnotě 10 milionů €. Minulý týden BPER Banca a státem podporovaná Cassa Depositi e Prestiti (CDP) oznámily tokenizovaný minidluhopis vydaný italskou infrastrukturní společností SITE, který obě instituce upsaly ve stejném objemu.
Zobrazit příspěvek na X Načítání...
Šestiletý dluhopis bude financovat vybavení, software a monitorovací systémy pro činnost společnosti SITE v Itálii, zejména v regionech Emilia-Romagna a na jihu země. SITE realizuje infrastrukturní projekty v oblasti telekomunikací, energetiky, železnic a dalších odvětví. Na rozdíl od běžného dluhopisu byly cenné papíry vydány a spravovány pomocí technologie blockchain od italské fintechové společnosti BlockInvest. Správcem digitálního registru cenných papírů byla společnost Weltix, a to podle italského Fintech Decree.
Transakce byla označena za největší emisi tokenizovaných dluhopisů v Itálii podle objemu. Blockchain bankám umožňuje zjednodušit emisi cenných papírů, zvýšit transparentnost a omezit administrativní procesy. CDP zkoumá možnosti tokenizovaného financování v rámci snahy modernizovat kapitálové trhy a rozšířit možnosti financování podniků.
Transakce společnosti SITE není ojedinělým experimentem. UniCredit již dříve zorganizoval emisi tokenizovaného minidluhopisu v hodnotě 5 milionů € pro italskou společnost Union, která z výnosu financovala výstavbu pěti fotovoltaických elektráren. Banka využila technologii blockchain také při financování firemního dluhu v Německu, čímž rozšířila své aktivity v oblasti digitálních cenných papírů i mimo italský trh.
Zatímco banky vyvíjejí nové produkty, kryptoměnové společnosti se přizpůsobují přísnějším evropským pravidlům. Přechod Itálie na evropské nařízení Markets in Crypto-Assets Regulation (MiCA) skončil 30. června 2026. Dosavadní vnitrostátní registrační systém nahradil evropský rámec pro udělování povolení. Kryptoměnové burzy a další poskytovatelé dotčených služeb nyní musí k činnosti získat povolení, zatímco způsobilé finanční instituce mohou některé služby nabízet na základě oznamovacího postupu.
Za dohled nad tímto odvětvím odpovídají společně italský finanční regulátor Consob a Bank of Italy. Do konce přechodného období získalo povolení nebo jinak oprávnění poskytovat příslušné kryptoměnové služby v Itálii devět subjektů: osm poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a jedna banka. Cílem nového rámce je posílit ochranu spotřebitelů a řešit rizika pro finanční stabilitu a provozní rizika, jeho požadavky na dodržování předpisů však mohou menším provozovatelům zvýšit náklady.
MiCA zavádí také konkrétní požadavky na ochranu klientských aktiv, správu společností a finanční zdroje. Poskytovatelé musí udržovat obezřetnostní rezervy odpovídající jejich činnosti a provozním nákladům, zatímco na firmy nabízející úschovu se vztahují další povinnosti týkající se klientského majetku. Poskytovatelé s povolením jsou uvedeni v registru Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.
Zatímco italské banky rozšiřují aktivity v oblasti blockchainu, do kryptoměn investuje poměrně málo spotřebitelů. Podle výzkumu milánské Polytechnické univerzity vlastní kryptoměny přibližně 2,8 milionu Italů, což odpovídá asi 7 % dotázaných spotřebitelů.
Zobrazit příspěvek na X Načítání...
Itálie zaostává za několika dalšími evropskými trhy. Podle stejného výzkumu vlastní kryptoměny 9 % spotřebitelů ve Francii, 11 % v Německu a 14 % ve Španělsku. Zájem o nákup digitálních aktiv v budoucnu však vyjádřilo 11 % italských spotřebitelů. Pozoruhodné je, že 52 % zájemců o nákup kryptoměn neinvestovalo do jiných finančních nástrojů, což naznačuje, že digitální aktiva by se pro ně mohla stát první investicí.
Tento kontrast odráží odlišný přístup bank a individuálních investorů k digitálním aktivům. Finanční instituce využívají blockchain ke zlepšení emisí cenných papírů, plateb a dalších služeb, zatímco drobní investoři se s kryptoměnami obvykle setkávají jako se spekulativními aktivy. Rozšíření finančních produktů založených na blockchainu proto nemusí nutně vést k vyššímu vlastnictví kryptoměn.
U individuálních investorů přetrvávají značné obavy z volatility, bezpečnosti a složitosti digitálních aktiv. MiCA může posílit důvěru v regulované poskytovatele služeb, nemůže však odstranit investiční rizika ani zaručit, že na trh s kryptoměnami vstoupí více Italů.
Italské banky přecházejí od jednotlivých blockchainových experimentů k širšímu využití. V dubnu investovala UniCredit 4 miliony € do společnosti BlockInvest zaměřené na tokenizaci a získala v ní přibližně 16% podíl. Stejný poskytovatel technologie později podpořil minidluhopis společnosti SITE, čímž se investiční strategie banky propojila s rostoucím trhem digitálních cenných papírů.
Další příležitost představují platby. UniCredit patří mezi evropské banky podporující konsorcium Qivalis, které vyvíjí regulovaný stablecoin navázaný na euro. Tato iniciativa by v budoucnu mohla umožnit rychlejší přeshraniční platby a vypořádání, její komerční výhody oproti stávajícím bankovním službám však zatím nebyly prokázány.
Hlavní otázkou je, zda se tyto iniciativy mohou proměnit v udržitelné podnikání. Tokenizované dluhopisy musí nabídnout praktické výhody oproti tradičnímu financování, zatímco platby stablecoiny čelí konkurenci zavedených finančních sítí. Italský blockchainový sektor může růst díky financování firem, úschově a platbám, aniž by tomu odpovídal prudký nárůst vlastnictví kryptoměn. Jeho úspěch může nakonec záviset více na přínosu těchto finančních služeb než na tom, kolik Italů se rozhodne koupit Bitcoin.