Česko zvažuje změnu pravidel pro jmenování vedení ČNB

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Sholanke Dele

31.03.2026

Česko zvažuje změnu pravidel pro jmenování vedení ČNB — Nová pravidla pro ČNB?

Podle rozhovoru s ekonomem Pavlem Kysilkou pro Ekonom se česká debata u České národní banky nemá soustředit jen na současné složení bankovní rady, ale hlavně na institucionální nastavení do dalších let. Text zveřejněný 26. února 2026 upozorňuje, že pravomoc prezidenta republiky jmenovat všechny členy bankovní rady vytváří v jedné z klíčových ekonomických institucí země výrazně koncentrovaný personální vliv. Kysilka tuto konstrukci popisuje jako systémově slabou i v případě, že je vykonávána odpovědně.

Hlavní body

Současný systém jmenování vedení ČNB, kdy prezident sám vybírá všechny členy, se ukazuje jako institucionálně zranitelný při změně politických poměrů.
Koncentrace personálních pravomocí u jednoho aktéra může poškodit dlouhodobou důvěryhodnost a nezávislost ČNB v očích trhu a investorů.
Debata o změně pravidel má přímý dopad na finanční trh, protože stabilita a kredibilita ČNB jsou klíčové pro hospodářské rozhodování v situaci, kdy ekonomika ČR zůstává hluboko pod svým potenciálem.

Pravidla jmenování a institucionální odolnost

Rozhovor staví do popředí otázku, zda jsou pravidla fungování ČNB nastavena dostatečně robustně i pro období, kdy zemi povedou jiné osobnosti a ekonomika bude čelit odlišným tlakům. Nejde tedy primárně o hodnocení konkrétních členů bankovní rady, ale o samotný rámec, podle něhož se vedení centrální banky obsazuje. Současný model podle textu stojí na příliš úzkém personálním základu, protože prezident republiky jmenuje celé vedení sám. Takto nastavený systém může být podle Kysilky zranitelný právě ve chvíli, kdy by se do čela státu dostal méně odpovědný aktér.

Argument článku míří k tomu, že důvěryhodnost centrální banky se neopírá jen o formálně deklarovanou nezávislost, ale i o způsob výběru jejích vrcholných představitelů. Pokud je personální pravomoc soustředěna do jedněch rukou, vzniká podle textu jednostranné uspořádání, které nemusí být dlouhodobě odolné. Kysilka zdůrazňuje, že kvalitní instituce se nemají spoléhat na předpoklad trvale rozumného výkonu moci. Mají být navrženy tak, aby obstály i v horších scénářích.

Dopad na důvěru v měnovou politiku

Debata o jmenování vedení ČNB má širší význam pro finanční trh i pro celkové vnímání ekonomické správy státu. Centrální banka patří mezi nejdůležitější instituce v zemi, protože ovlivňuje měnovou politiku, cenovou stabilitu i očekávání investorů a domácností. Jakékoli pochybnosti o vyváženosti jejího personálního ukotvení proto mohou mít dopad i na důvěru v její rozhodování. Text tím otevírá otázku, zda by český model neměl obsahovat širší pojistky a vyvažující prvky.

Rozhovor zároveň zapadá do širší kritiky stavu české ekonomiky, kterou Kysilka v debatě formuluje. Uvádí, že ekonomika zůstává hluboko pod svým potenciálem a Česko podle něj nemá dost odvahy to měnit. V takovém prostředí nabývá stabilita a kredibilita institucí ještě větší váhy, protože právě ony tvoří základ pro dlouhodobé hospodářské rozhodování. Diskuse o pravidlech pro ČNB tak není jen ústavní nebo personální otázkou, ale i tématem s přímým významem pro podnikatelské prostředí a ekonomické řízení země.

Dříve jsme informovali o výroční zprávě NKÚ za rok 2025, která upozornila, že i přes vysoké veřejné výdaje stát často nedosahuje reálných výsledků v digitalizaci, dopravě, obraně ani podpoře inovací. Zpráva popsala prodražování a zpožďování projektů jako e-Legislativa a e-Sbírka a také slabý praktický dopad některých investic, například systému kontrolního vážení na silnicích.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?