NKÚ kritizuje modernizaci státu a efektivitu veřejných investic v Česku

NKÚ kritizuje modernizaci státu a efektivitu veřejných investic v Česku
NKÚ kritika modernizace

Výroční zpráva NKÚ za rok 2025 uvádí, že přes vysoké veřejné výdaje stát v Česku stále nenaplňuje cíle v digitalizaci, dopravě, obraně ani podpoře inovací. Úřad ve 32 kontrolách prověřil u 142 subjektů státní majetek a peněžní prostředky za více než 96 miliard Kč a upozorňuje, že instituce často plní jen formální ukazatele místo skutečných výsledků. Prezident NKÚ Miloslav Kala říká, že kontrolní závěry mají pomáhat k podloženým rozhodnutím, ale úřady je podle něj často zlehčují nebo odmítají.

Hlavní body

  • Projekty e-Legislativa a e-Sbírka se protahují z plánovaných tří na devět let a rozpočet vzrostl z 482 milionů na více než 900 milionů Kč.
  • Systém kontrolního vážení na silnicích stál v letech 2019–2024 celkem 112 milionů Kč, ale zařízení byla mimo provoz přes 60 % času a postihy dosahovaly jen jednotek procent.
  • Stát podpořil výzkum a inovace v letech 2021–2023 téměř 30 miliardami Kč, ale počet patentů klesl z 113 v 2019 na 65 v 2023 a citovanost zůstává pod polovinou evropského průměru.

Zpráva za rok 2025 ukazuje slabé výsledky digitalizace a provozu státu

Kontrolní úřad popisuje, že řada opatření, která měla stát zlevnit a zefektivnit, naopak přináší další náklady. Podle zprávy se digitalizace veřejné správy v některých případech omezuje jen na převod složitých procesů do online prostředí bez skutečného zjednodušení. NKÚ jako příklad uvádí projekty e-Legislativa a e-Sbírka, které se z původně plánovaných tří let protahují na devět let a jejich rozpočet vzrostl z 482 milionů na více než 900 milionů Kč.

Protože stát nezvládl tvorbu právních předpisů plně digitálně, musí nové zákony do systému vkládat ručně. Jen v roce 2023 tento postup stál 23,5 milionu Kč, tedy více než dvojnásobek částky, kterou stát dříve vydával na papírové vydávání zákonů. NKÚ z toho vyvozuje, že veřejná správa často sleduje spíše čerpání prostředků než praktický přínos pro občany.

Dálnice, obrana a bezpečnost zůstávají pod tlakem nákladů

V dopravě úřad upozorňuje na systém kontrolního vážení na dálnicích a silnicích I. třídy, který měl omezit přetíženou nákladní dopravu. Stát za něj v letech 2019 až 2024 zaplatil 112 milionů Kč, ale zařízení byla podle NKÚ v průměru mimo provoz více než 60 % času a skutečné postihy dosahovaly jen jednotek procent. Ministerstvo dopravy navíc podle zprávy plánuje nákup dalších vysokorychlostních vah, přestože dosavadní systém nepřinesl očekávaný efekt.

V obraně NKÚ uvádí, že samotné navyšování rozpočtu nestačí bez funkční realizace investic. Ministerstvo obrany v letech 2019 až 2024 vložilo téměř 1,8 miliardy Kč do modernizace výcvikové základny Armády ČR, avšak změny a rušení investic zvyšují provozní náklady zastaralých zařízení. Zpráva také konstatuje nedostatek moderních simulátorů a trenažérů a připomíná, že kvůli chybějícímu centru pro výcvik řidičů armáda využívá civilní autoškoly.

Vnitřní bezpečnost podle úřadu naráží na obdobný problém řízení a realizace. NKÚ opakuje, že Ministerstvo vnitra ani po osmi letech nevytvořilo fungující národní systém ochrany měkkých cílů. To podle zprávy ukazuje na dlouhodobé systémové selhání, nikoli jen na jednotlivá pochybení.

Podpora výzkumu nepřináší odpovídající inovační výkon

Výroční zpráva zároveň zpochybňuje efektivitu podpory výzkumu, vývoje a inovací. Přestože stát v letech 2021 až 2023 podpořil tuto oblast prostřednictvím Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR částkou téměř 30 miliard Kč, Česká republika zůstává pod evropským průměrem a od cíle stát se do roku 2030 inovačním lídrem je stále vzdálena. NKÚ upozorňuje, že počet patentů klesl ze 113 v roce 2019 na 65 v roce 2023.

Úřad současně uvádí, že citovanost výsledků základního výzkumu nedosahuje ani poloviny evropského průměru. Podpora základního výzkumu navíc často nesměřuje do strategických oblastí a podle kontrolního závěru nepomáhá dostatečně řešit významné hospodářské a společenské výzvy. NKÚ tak uzavírá, že bez změny přístupu se stejné chyby opakují, jen s vyššími náklady pro veřejné finance.

Dříve jsme informovali o výroční zprávě NKÚ, která upozornila na zhoršující se stav veřejných financí a nízkou efektivitu části státních investic. Zpráva už tehdy spojovala vysoké výdaje se zaostáváním digitalizace, problémy v dopravní infrastruktuře a nedostatky v obranné připravenosti, včetně prodražování projektů e-Legislativa a e-Sbírka a slabých výsledků kontrolního vážení na dálnicích.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.