NKÚ varuje před růstem dluhu a slabou efektivitou státních investic v Česku

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
NKÚ: růst dluhu a slabé investice v Česku

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Dan Blystone

30.03.2026

NKÚ varuje před růstem dluhu a slabou efektivitou státních investic v Česku — Dluh roste, investice slábnou

Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok uvádí, že Česko ani při růstu ekonomiky a rozpočtových příjmů nevyužilo příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí. Úřad upozorňuje, že schodek státního rozpočtu dosahuje 290,7 miliardy korun, zatímco státní dluh se přibližuje 3,7 bilionu korun a povinné výdaje dál omezují manévrovací prostor vlády. Zpráva současně spojuje vysoké investice státu s přetrvávajícím zaostáváním v digitalizaci, dopravní infrastruktuře i obranné připravenosti.

Hlavní body

Státní deficit za rok 2023 činil 290,7 miliardy korun oproti plánovaným 241 miliardám, s výdaji rostoucími o šest procent a příjmy o 5,9 procenta.
Státní dluh vzrostl na 43,2 procenta HDP, náklady na jeho obsluhu dosáhly 98 miliard korun a letos se očekávají téměř 110 miliard korun.
NKÚ kritizuje nízkou efektivitu investic a digitalizačních projektů, například eLegislativa a eSbírka překročily rozpočet na 900 milionů korun a nejsou plně funkční.

Rozpočtové výsledky a tlak na veřejné finance

NKÚ uvádí, že loňský plánovaný deficit činil 241 miliard korun, ale skutečný schodek rozpočtu dosahuje 290,7 miliardy korun. Podle úřadu výdaje rostou rychleji než příjmy, když rozpočtové příjmy meziročně rostou o 5,9 procenta a výdaje o šest procent. Výsledné saldo představuje meziroční zhoršení o 19,3 miliardy korun, přestože průměrná inflace klesá na 2,3 procenta a nezaměstnanost v Česku zůstává na 2,8 procenta, nejníže v Evropské unii.Kontrolní úřad zároveň upozorňuje, že kapitálové výdaje loni poprvé od roku 2015 překračují deset procent rozpočtu, přičemž nejvíce peněz směřuje do dopravy a zdravotnictví. Vedle toho ale povinné a obdobné výdaje spotřebovávají přes 86 procent rozpočtu, což podle NKÚ omezuje aktivní rozpočtovou politiku. Státní dluh se zvyšuje na 43,2 procenta HDP a náklady na jeho obsluhu dosahují 98 miliard korun, přičemž pro letošní rok se očekávají výdaje téměř 110 miliard korun.

Úřad také tvrdí, že stát přichází každoročně o desítky miliard korun na nevybraných daních kvůli nedůslednému uplatňování pravidel, slabému sdílení informací mezi institucemi a nejasně rozdělené odpovědnosti. Jako příklad připomíná, že jen kvůli nelegálnímu zaměstnávání a nevybraným odvodům stát v letech 2019 až 2022 přišel až o 92 miliard korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura už v lednu uvedl, že reálný loňský schodek činí 250 miliard korun, protože část očekávaných příjmů z Evropské unie dorazí až letos.

Digitalizace, doprava a armáda zaostávají

Výroční zpráva NKÚ uvádí, že navzdory vysokým investicím stát nemodernizuje klíčové oblasti svého fungování dostatečně rychle a účinně. Podle úřadu digitalizace veřejné správy nezjednodušuje složité procesy, systém kontrolního vážení kamionů na dálnicích a silnicích první třídy selhává a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Prezident NKÚ Miloslav Kala dodává, že přijatá opatření často vedou k prodražení stejné agendy a vytvářejí další náklady.Jako konkrétní příklad zpráva uvádí projekty eLegislativa a eSbírka, které se podle NKÚ protahují z původních tří let na devět a jejich rozpočet roste z 482 milionů na více než 900 milionů korun. Přesto se eLegislativu podle kontroly nepodařilo dokončit a nové právní normy se v době ukončení kontroly stále vkládají ručně. Ministerstvo vnitra už loni v dubnu s tímto závěrem nesouhlasilo a uvedlo, že oba systémy jsou plně funkční a zdržení souvisí s dřívějším nerealistickým nastavením projektu.

NKÚ podobně kritizuje i systém kontrolního vážení nákladních vozidel, který měl omezit přetíženou dopravu. Podle úřadu váhy většinou nefungují, delikty se nedaří předávat obcím k řešení a pokuty padají jen ve zlomku případů. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že část závěrů vychází ze situací, které už nejsou aktuální, nebo souvisejí s nečinností samospráv a délkou legislativních změn.

Dopady na správu státu a investiční efektivitu

NKÚ loni dokončuje 32 kontrol a prověřuje majetek a peníze v objemu 96 miliard korun u 142 kontrolovaných osob. Podle výroční zprávy se v reakci kontrolovaných institucí opakuje zpochybňování závěrů kontrol, místo aby se úřady zaměřovaly na nápravu zjištěných nedostatků. Kala uvádí, že úspěch veřejné správy se často měří spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním prostředků než skutečným přínosem pro občany.Z pohledu byznysového a institucionálního prostředí zpráva naznačuje pokračující tlak na rozpočtovou disciplínu i na kvalitu veřejných investic. Rostoucí zadlužení a vyšší náklady na obsluhu dluhu mohou dál zužovat prostor pro nové rozvojové projekty, zatímco nízká efektivita části investic oslabuje návratnost veřejných výdajů. Pro českou ekonomiku tak zůstává klíčové, zda stát dokáže zlepšit výběr daní, řízení projektů i praktické fungování veřejné správy.

Dříve jsme informovali o společných evropských kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání a nehlášenou práci, které se stále častěji odehrávají přeshraničně. Koordinovaná akce inspektorů z 18 zemí v pohostinství prověřila téměř 2 300 firem a možné pochybení se objevilo zhruba v 700 případech, což zvyšuje regulatorní riziko a náklady na compliance pro podniky s flexibilní pracovní silou.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?