Česko chystá registraci subjektů se zahraničními vazbami, kritici varují před tvrdším režimem než v Rusku

Česko chystá registraci subjektů se zahraničními vazbami, kritici varují před tvrdším režimem než v Rusku
Tvrdší režim než Rusko?

V Česku sílí spor o připravovaný návrh zákona, který má zavést povinnou registraci subjektů spolupracujících se zahraničními partnery. Kritici upozorňují, že norma může dopadnout na tisíce spolků, neziskových organizací i jednotlivců a v některých ohledech je přísnější než ruský zákon o takzvaných zahraničních agentech.

Hlavní body

  • Česko připravuje návrh na registraci subjektů se zahraničními vazbami, který vychází z ruského modelu a může se týkat výrazně širšího okruhu organizací a osob.
  • V Rusku je na seznamu téměř 1 200 subjektů a jednotlivců, více než sto osob čelí trestnímu stíhání a stovky dalších emigrovaly kvůli stejnému zákonu.
  • Podle kritiků může návrh v Česku vytvořit regulační a reputační riziko pro vysoké školy, spolky a neziskové organizace a zásadně změnit fungování občanského sektoru.

Podoba návrhu a zkušenost z Ruska

Jak uvádí HN.cz, návrh vzniká ve spolupráci poradkyně premiéra Andreje Babiše pro svobodu projevu Natálie Vachatové a poslanců Jindřicha Rajchla z PRO a Radka Vondráčka z ANO. Podle expertů připravovaná úprava navazuje na model, který Rusko používá déle než deset let, a vytváří seznam subjektů a osob s vazbami na zahraničí.

Jedním z lidí, kteří popisují praktické dopady takového režimu, je profesor Univerzity Karlovy Sergej Medveděv. Ten říká, že jej moskevské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam zahraničních agentů v roce 2022, přičemž registr ruské úřady průběžně zveřejňují a doplňují na internetu.

Na seznamu je nyní bezmála 1 200 ruských i zahraničních organizací a jednotlivců. Více než sto osob je kvůli tomuto zákonu trestně stíháno a stovky dalších podle textu emigrovaly.

Dopady na občanský sektor a veřejnou debatu

Medveděv, který od roku 2023 žije v Česku, varuje, že podobná legislativa se pod záminkou transparentnosti a vlastenectví používá k umlčování kritiků vlády. Podle popisu v textu může český návrh zasáhnout spolky, sdružení, neziskové organizace i jednotlivce, tedy výrazně širší okruh aktérů veřejného života.

Ruský historik odmítl příkaz, aby všechny své publikace, televizní vystoupení, korespondenci i vizitky označoval slovy zahraniční agent. Za neuposlechnutí byl v nepřítomnosti odsouzen na jeden a půl roku vězení, a pokud by se vrátil do Ruska, hrozí mu podle textu celkem 11 a půl roku za mřížemi, včetně desetiletého trestu za údajnou diskreditaci ruské armády.

Debata v Česku tak přesahuje samotnou technickou otázku registrace. Pro vysoké školy, spolky a další organizace představuje návrh podle kritiků možné regulační a reputační riziko, které může změnit fungování občanského sektoru i podmínky pro veřejnou diskusi.

V našem dřívějším článku o návrhu na zrušení služebního zákona jsme popsali, že se legislativa blíží k finálnímu hlasování ve sněmovně a podle kritiků může zásadně proměnit fungování státní správy. Upozorňovali jsme na obavy z oslabení nezávislosti úředníků, snazšího politického dosazování a možných dopadů na dostupnost i kvalitu služeb státu, a tím i na důvěru veřejnosti v instituce.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.