Ministerstvo spravedlnosti podává trestní oznámení v bitcoinové kauze
Česká bitcoinová aféra znovu zesiluje právní i politický tlak na vládu po loňském přijetí a prodeji darovaných kryptoměn spojených s odsouzeným Tomášem Jiřikovským. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc 17. dubna 2026 oznamuje podání trestního oznámení kvůli podezření na pochybení při správě majetku a možném zneužití pravomoci.
Hlavní body
- Ministerstvo spravedlnosti podává trestní oznámení na základě interního auditu, který identifikoval procesní chyby při převzetí a prodeji 468 bitcoinů v hodnotě zhruba 957 milionů Kč.
- Kauza vedla již k rezignaci ministra Pavla Blažka, politickému tlaku na kabinet Petra Fialy a v červnu 2025 k přežití hlasování o nedůvěře vládě.
- Odborníci a instituce upozorňují na právní a technické komplikace při zpeněžení kryptoaktiv, přičemž policie část prostředků zmrazuje a zůstává finanční riziko pro kupce z aukcí.
Audit otevírá další právní krok
Jak uvádějí Hospodářské noviny, ministerský krok vychází z interního auditu, který podle dostupných informací odhaluje chyby při převzetí miliardového daru bitcoinů a jejich následném prodeji. Oznámení se týká podezření ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Kauza se vztahuje k daru 468 bitcoinů, které ministerstvo spravedlnosti převzalo 7. března 2025 od Tomáše Jiřikovského. Přijatá aktiva byla později spojována s prostředím darkwebového tržiště Nucleus a jejich prodej státu přinesl zhruba 957 milionů Kč.
Případ už dříve vedl k rezignaci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a k trestnímu prověřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Materiály citované v textu zároveň uvádějí, že externí i interní prověrky zpochybňují samotné přijetí daru i procesní koordinaci uvnitř resortu.
Politické a tržní dopady zůstávají citelné
Aféra dál představuje reputační zátěž pro vládní koalici a zejména pro ODS, protože opozice ji opakovaně využívá k útokům na kabinet Petra Fialy. Už v červnu 2025 vedla kauza k hlasování o nedůvěře, které vláda ustála, politické náklady ale přetrvávají i nyní.
Případ současně otevírá širší debatu o tom, jak má stát nakládat s kryptoaktivy získanými nebo převzatými v právně citlivých situacích. Zatímco část institucí a politiků dříve zvažovala rezervy či speciální fondy pro bitcoin, odborníci upozorňují, že zpeněžení kryptoměn s možnou vazbou na trestnou činnost naráží na významná právní a technická omezení.
Nejistota dopadá také na kupce bitcoinů z aukcí a na důvěru veřejnosti ve státní instituce. Podle přehledu událostí policie už část prostředků zmrazuje a stát v minulosti jednal o narovnání s hlavními kupci, což ukazuje, že vedle politické roviny zůstává ve hře i finanční riziko pro zúčastněné strany.
V našem dřívějším článku o kauze Mamut.cz jsme popsali, jak J&T Leasing rozšířil občanskoprávní spor a žaluje Vladimíra Kováře a firmy ze skupiny Unicorn o 2,6 miliardy korun kvůli ztraceným mobilním zařízením. Případ navazuje na trestní stíhání vedené NCOZ a souvisí se zmizením zhruba 400 tisíc zařízení, které podle policie způsobilo věřitelům škodu kolem čtyř miliard korun.
Nejnovější zprávy Cointelegraph
- Forex
- Crypto