Katolická církev v Česku rozšiřuje investiční správu majetku směrem k samofinancování

Katolická církev v Česku rozšiřuje investiční správu majetku směrem k samofinancování
Církev hledá soběstačnost

Nástup Stanislava Přibyla do čela pražského arcibiskupství znovu otevírá otázku, jak katolická církev v Česku řídí rozsáhlý navrácený majetek a buduje vlastní finanční soběstačnost. Církev po majetkovém vyrovnání spravuje aktiva za desítky miliard korun a počítá s tím, že od roku 2043 bude své duchovní i veřejně prospěšné činnosti financovat bez účasti státu.

Hlavní body

  • Katolická církev v Česku spravuje po restitucích od roku 2012 majetek v hodnotě 75 miliard korun nemovitostí a 59 miliard korun finančních prostředků.
  • Církev investuje především do nemovitostí, nájemního bydlení, lesnictví, zemědělství, obnovitelných zdrojů a finančních trhů, přičemž se vyhýbá zbrojařství a hazardu.
  • Od roku 2043 má výnos kolem čtyř miliard korun ročně umožnit úplné samofinancování církevních aktivit bez státní podpory.

Správa navráceného majetku a investiční strategie

Jak uvádí HN.cz, nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl se jako římskokatolický kněz věnuje také studiu ekonomie a managementu, aby lépe rozuměl hospodaření a správě majetku církve. Tato druhá odbornost souvisí s proměnou ekonomického fungování církve po přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi v roce 2012.

Zpět do vlastnictví církví se tehdy začal vracet nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční majetek ve výši 59 miliard korun. Katolická církev se tím podle textu zařadila hned za stát mezi největší vlastníky historického majetku, kulturních památek, lesů a zemědělské půdy v Česku, přičemž správou tohoto majetku se nyní zabývá více než 20 tisíc pracovníků.

V souladu se svým učením církev neinvestuje do oborů, které považuje za eticky nepřijatelné, například do zbrojního průmyslu, prostředků proti otěhotnění nebo hazardu. Kapitál tak směřuje hlavně do nemovitostí a nájemního bydlení, lesnictví a zemědělství, obnovitelných zdrojů energie, finančních trhů a místního malého podnikání.

Požadovaný výnos a dopad na český neziskový sektor

Výnosy z majetku mají od roku 2043 umožnit římskokatolické církvi financovat tradiční duchovní, vzdělávací, zdravotnické a sociální aktivity z vlastních zdrojů bez státní účasti. K naplnění tohoto cíle jsou podle textu potřeba racionální podnikatelská rozhodnutí, která vytvoří zisk přibližně čtyři miliardy korun v dnešních cenách.

Za uplynulých čtrnáct let subjekty římskokatolické církve proinvestovaly téměř 20 miliard korun a text uvádí, že až na výjimky úspěšně. Z pohledu české ekonomiky tak církev vystupuje nejen jako náboženská instituce, ale i jako významný investor, zaměstnavatel a správce majetku s rostoucím vlivem na trh bydlení, půdy, lesnictví a obnovitelných zdrojů.

V našem dřívějším článku o debatě o budoucí společné zemědělské politice EU jsme popsali jednání ve Štrasburku, kde česká strana prosazovala zachování silného financování, zjednodušení pravidel a omezení administrativní zátěže pro farmáře. V textu jsme se věnovali také tomu, jak se v evropské legislativě hledá rovnováha mezi ekologickými cíli (včetně agendy odlesňování) a ekonomickou udržitelností zemědělství, a jak do diskuse vstupuje i plánované navýšení víceletého rozpočtu EU.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.