Wolt podporuje návrh zákona o platformové práci, kurýři si podle firmy v Česku vydělají v průměru 340 korun za hodinu

Wolt podporuje návrh zákona o platformové práci, kurýři si podle firmy v Česku vydělají v průměru 340 korun za hodinu
Wolt a příjmy kurýrů

Česká debata o nové regulaci platformové práce se soustředí na to, jak skloubit vysokou míru flexibility s právní ochranou lidí, kteří pracují přes digitální aplikace. Wolt uvádí, že jeho partnerským kurýrům v tuzemsku tento model vyhovuje i proto, že v průměru doručují jen kolem šesti hodin týdně a pro většinu z nich jde o vedlejší příjem.

Hlavní body

  • Wolt vítá březnový návrh zákona o platformové práci navazující na evropskou směrnici, protože zachovává flexibilitu OSVČ a umožňuje benefity bez nutnosti zaměstnaneckého poměru.
  • Průměrný výdělek partnerského kurýra Woltu v Česku činí 340 korun za hodinu s průměrnou pracovní dobou přibližně šest hodin týdně.
  • Nová legislativa zvýší administrativní zátěž a transparentnost, ale přinese jasnější kritéria pro rozlišení mezi závislou a nezávislou činností na platformách napříč dalšími odvětvími.

Podoba návrhu a postoj Woltu

Jak uvedl HN.cz v rozhovoru s Veronikou Bush, šéfkou veřejné politiky Woltu pro střední a východní Evropu, firma vítá březnový návrh nového zákona o platformové práci navazujícího na evropskou směrnici Platform Work Directive. Podle společnosti je návrh dobrým výchozím bodem, protože zachovává flexibilitu spolupráce s OSVČ a současně umožňuje poskytovat některé ochrany a benefity, aniž by to samo o sobě znamenalo vznik zaměstnaneckého poměru.

Wolt zároveň upozorňuje, že nová úprava zvýší administrativní zátěž, protože platformy budou muset sdílet více dat s úřady. Firma ale pozitivně hodnotí i zavedení právní domněnky zaměstnání, která má podle ní přinést jasnější kritéria pro rozlišení mezi závislou prací a nezávislou činností.

Podle Bush by pro platformy i kurýry bylo nejhorším řešením příliš rigidní nastavení, které by nutilo digitální práci do klasického zaměstnaneckého modelu s pevně danou pracovní dobou. Takový postup by podle ní mohl omezit dostupnost rozvážkových služeb, zejména v menších městech, a negativně zasáhnout i lokální podniky a zákazníky.

Dopad na kurýry a širší trh práce

Společnost uvádí, že většina jejích partnerských kurýrů v Česku pracuje jako nezávislí živnostníci, bez směn a s možností rozhodovat o čase práce i o tom, které zakázky přijmou. Podle dat firmy činí průměrný výdělek 340 korun za hodinu doručování a průměrný rozsah práce zhruba šest hodin týdně.

Wolt tvrdí, že právě tato volnost je pro velkou část kurýrů klíčová, protože 57 procent z nich má ještě jinou práci nebo studuje. Firma proto odmítá představu, že by běžné řešení představovalo zaměstnávání na částečné úvazky, jelikož by to podle ní znamenalo pevně stanovený režim, menší možnost spontánně se připojit do aplikace a omezení práce pro více platforem současně.

Vedle doručování podle Bush dopadne evropská regulace i na další části ekonomiky, kde platformy využívají algoritmy k organizaci práce, například ve službách péče nebo při zprostředkování jiných typů úkolů. Nová pravidla mají podle Woltu zvýšit transparentnost fungování algoritmů a posílit právní jistotu pracovníků i firem při určování, zda jde o zaměstnání, nebo nezávislou spolupráci.

V našem dřívějším článku o rozšiřování počtu vládních zmocněnců v Česku jsme upozornili, že vznik nových pozic vyvolává kritiku kvůli možnému růstu byrokracie i nákladů a kvůli nejasnému vymezení rolí vedle stávajících ministerstev. Zmínili jsme také rozpor mezi deklarovanou snahou o debyrokratizaci a praxí, kdy se vytvářejí paralelní administrativní struktury.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.