Česká vláda rozšiřuje síť zmocněnců, kritika míří na růst byrokracie a nákladů

Česká vláda rozšiřuje síť zmocněnců, kritika míří na růst byrokracie a nákladů
Vláda rozšiřuje zmocněnce

V Česku se znovu otevírá debata o rozsahu státní správy poté, co vláda Andreje Babiše dál rozšiřuje počet vládních zmocněnců. Kritici upozorňují, že nové funkce vytvářejí paralelní administrativní struktury, které mohou zvyšovat výdaje a zároveň být v rozporu s deklarovaným cílem omezovat byrokracii.

Hlavní body

  • Počet vládních zmocněnců v Česku v posledních dnech roste, což vyvolává kritiku ohledně nárůstu byrokracie a nákladů.
  • Nově zřízené funkce, jako zmocněnec pro Green Deal Filip Turek a pro NATO Jakub Landovský, podle kritiků neplní svůj deklarovaný účel.
  • Kritici poukazují na rozpor mezi vládní rétorikou o debyrokratizaci a praxí zvyšování počtu zmocněneckých pozic vedle existujících ministerstev.

Růst funkcí a sporné vymezení rolí

Jak uvádějí Hospodářské noviny, počet vládních zmocněnců v posledních dnech dál roste a nově zřízené pozice podle kritiky často neodpovídají účelu, který jejich názvy naznačují. Text navazuje na dřívější zjištění, podle nichž vláda vytvořila několik nových zmocněneckých funkcí, přičemž u části z nich se objevují výhrady, že místo podpory svěřené agendy působí opačným směrem.

Mezi uváděnými příklady je zmocněnec pro Green Deal Filip Turek, který má podle kritických výhrad podnikat kroky odporující klimatické politice, a zmocněnec pro NATO Jakub Landovský, u něhož se objevuje tvrzení, že hledá cesty k obcházení českých závazků vůči alianci. Materiál zmiňuje také poradkyni pro svobodu slova Natálii Vachatovou, jejíž působení má podle kritiků omezovat hlas neziskových organizací.

Výhrady se soustřeďují i na rozpor mezi vládní rétorikou a praktickými kroky. Připomínán je princip debyrokratizace vyjádřený heslem „jednou a dost“, zatímco současný vývoj podle kritiků ukazuje na opačný trend v podobě přibývání funkcí vedle již existujících ministerských struktur.

V našem dřívějším článku o schválení Miroslava Hlaváče novým náčelníkem Generálního štábu jsme popsali, že vláda rozhodla o personální změně v době rozběhnutých víceletých armádních akvizic a předvolebního tlaku. Upozornili jsme také na klíčové zakázky (např. CV90, Titus či tanky Leopard) a na debatu o ukončení modernizace tanků T-72M4CZ, která má otevřít cestu k dalšímu přezbrojování a větší kompatibilitě s NATO.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.