Česko řeší změnu financování veřejnoprávních médií, návrh zvyšuje rizika pro jejich provoz

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Financování veřejnoprávních médií v Česku

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Krypto zprávy

Finanční zprávy

Měny

Hlas trhu

Zprávy regulátorů

Dan Blystone

09.06.2026

Česko řeší změnu financování veřejnoprávních médií, návrh zvyšuje rizika pro jejich provoz — Budoucnost médií v ohrožení

V Česku se dál vyostřuje spor o budoucí financování České televize a Českého rozhlasu poté, co vláda projednává převod jejich příjmů pod státní rozpočet. Návrh s plánovanou účinností od 1. ledna 2027 podle kritiků zvyšuje nejistotu kolem stability financování, nezávislosti institucí i rozsahu jejich služeb.

Hlavní body

Ministr kultury Oto Klempíř 9. června 2026 navrhuje zrušení koncesionářských poplatků a financování veřejnoprávních médií přesunout do státního rozpočtu s valorizací podle inflace.
Alternativní plán poslance Patrika Nachera z 25. května 2026 počítá s omezením poplatků pro vybrané skupiny a potenciálním výpadkem příjmů ve stovkách milionů až miliardě korun.
Evropská komise od 16. února 2026 prověřuje loňské zvýšení poplatků, což zvyšuje regulatorní nejistotu a tlak na úpravu financování veřejnoprávních médií.

Vládní návrh a sporné rozpočtové dopady

Jak uvádí Hospodářské noviny, ministr kultury Oto Klempíř 9. června 2026 předkládá vládě zákon o zrušení televizních a rozhlasových poplatků a o přesunu financování veřejnoprávních médií do státního rozpočtu. Kabinet zároveň deklaruje, že cílem není zasahovat do obsahu a že financování má být valorizované a mandatorní, ředitelé médií ale postrádají konkrétní částku.

Podle dříve popsaných parametrů má návrh vracet rozpočty médií na úroveň roku 2024 a počítá s valorizací podle inflace. Kritici namítají, že takový model může vést k oslabení cash flow, k provozní nejistotě a k vyšší zranitelnosti vůči politickému tlaku, protože příjmy institucí by nově závisely na státním rozpočtu.

Do stejné debaty vstupuje i takzvaný plán B, který 25. května 2026 předložil poslanec Patrik Nacher. Ten počítá s postupným osekáním poplatků pro vybrané skupiny a podle uvedených odhadů by mohl veřejnoprávním médiím přinést výpadek příjmů ve stovkách milionů až miliardě korun.

Dopad na mediální trh a veřejnou debatu

Současný spor se odehrává na pozadí širšího střetu o roli médií v české demokracii. Více než 20 šéfredaktorů už 29. března 2026 veřejně vyzvalo Andreje Babiše k respektu k nezávislé žurnalistice a varovalo před útoky na důvěryhodnost redakcí.

Ekonomický rozměr diskuse zesílil i po ověření zveřejněném 9. dubna 2026, podle něhož stát neposlal soukromým mediálním firmám částky blížící se čtyřem miliardám korun, jak zaznívalo v politické debatě. Tím se oslabila část argumentace o cíleném umlčování přes dotace, zatímco otázka institucionálních rizik kolem veřejnoprávních médií zůstává otevřená.

Další komplikací je i řízení Evropské komise z 16. února 2026, které prověřuje loňské zvýšení koncesionářských poplatků na základě stížnosti třetí strany. Pokud by evropské posouzení zpochybnilo předchozí nastavení financování, tlak na nový model pro Českou televizi a Český rozhlas by se dál zvýšil a nejistota pro celý mediální sektor by trvala.

V našem dřívějším článku o novele zákona o střetu zájmů jsme popsali návrh vládních poslanců, který by zmírnil pravidla pro dotace a veřejné zakázky a mohl umožnit firmám napojeným na Andreje Babiše dál čerpat veřejnou podporu. Upozornili jsme také, že změny by zúžily okruh subjektů spadajících pod omezení a zkrátily lhůty pro zpětné vymáhání vyplacených prostředků, což může mít dopady na veřejné finance i důvěru v kontrolní mechanismy státu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?