České firmy čelí novým povinnostem, vláda současně tlačí na omezení byrokracie

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Firmy a nové povinnosti 2025

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Hlas trhu

Sergey Shendetskyi

před 21 hodinami

České firmy čelí novým povinnostem, vláda současně tlačí na omezení byrokracie — Firmy: nové povinnosti vs. byrokracie

České podniky v letech 2025 až 2026 fungují v prostředí, kde se protínají sliby o zjednodušení administrativy s novými regulatorními nároky. Vedle připravovaných antibyrokratických reforem a digitalizace se firem bezprostředně dotýkají změny pracovního práva, DPH i pravidel pro kritickou infrastrukturu.

Hlavní body

Od 1. června 2025 zásadní úpravy zákoníku práce mění zkušební doby, výpovědní lhůty a zakazují doložky o mlčenlivosti s pokutami.
Od 1. července 2025 se mění DPH u nemovitostí, první dodání novostaveb do dvou let po kolaudaci bude zdaněno, následné přeprodeje osvobozeny.
České malé firmy ztrácejí kvůli byrokracii ročně 67,6 milionu hodin a 41 miliard korun, navzdory probíhajícím antibyrokratickým snahám vlády.

Reformní agenda a nové legislativní povinnosti

Jak uvádí Hospodářské noviny, ministr průmyslu Karel Havlíček v roce 2026 prosazuje antibyrokratické reformy a digitalizaci s cílem posílit konkurenceschopnost Česka. Současně ale přehled změn z let 2025 až 2026 ukazuje, že firmám přibývají další povinnosti, které zvyšují nároky na provoz i interní administrativu.

Od 1. června 2025 vstupují v platnost zásadní úpravy zákoníku práce, které mění délku zkušebních dob, výpovědní lhůty i pravidla pro návrat z rodičovské. Součástí změn je také zákaz doložek o mlčenlivosti spojených s hrozbou pokut.

Další změna přichází od 1. července 2025 v oblasti DPH u nemovitostí, kde se upravuje režim zdanění novostaveb. První dodání do dvou let od kolaudace bude zdaněno, zatímco následné přeprodeje mají být osvobozeny. Od srpna 2025 navíc nový zákon o kritické infrastruktuře zavádí přísné povinnosti pro firmy v klíčových odvětvích a počítá i s milionovými sankcemi.

Dopady na podniky a tlak na další změny

Podnikatelské svazy i firmy zároveň upozorňují, že část dosavadních opatření místo zjednodušení přinesla vyšší administrativní zátěž. Jako problematický příklad se opakovaně objevuje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které komplikuje práci účetním i zaměstnavatelům.

Hospodářská komora proto volá po přijetí antibyrokratického zákona, který by podle odhadů mohl snížit regulatorní zátěž a ušetřit firmám i veřejným financím desítky miliard korun. Podnikatelé zároveň předkládají vlastní návrhy, protože dosavadní reakce politiků považují v některých případech za nedostatečné.

Širší ekonomický kontext podle uvedených podkladů ukazuje, že malé české firmy ročně ztrácejí kvůli byrokracii 67,6 milionu hodin a zhruba 41 miliard korun. Vedle toho se ale objevují i dílčí opatření, která části firem náklady snižují, například vyšší limity pro povinný audit, celkový obraz proto zůstává smíšený.

V našem dřívějším článku o návratu elektronické evidence tržeb (EET) od ledna 2027 jsme shrnuli, že vláda schválila její znovuzavedení a nová analýza upřesnila odhady možného přínosu pro veřejné finance. Zároveň jsme upozornili, že EET znovu otevírá spor mezi očekáváním vyššího výběru daní a obavami podnikatelů z další administrativní zátěže a nákladů na plnění pravidel.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?