Český stát zřejmě bude hradit škodu po převodu firmy Rotalix na základě falešných dokladů

Český stát zřejmě bude hradit škodu po převodu firmy Rotalix na základě falešných dokladů
Stát možná zaplatí Rotalix

Spor o ztrátu společnosti Rotalix a milionů korun na jejím účtu míří k možnému odškodnění ze strany státu po téměř deseti letech od založení firmy. Nejvyšší soud se na konci srpna zastává bratislavského advokáta Ivana Lúčana, který tvrdí, že pražský rejstříkový soud umožnil převod firmy na základě padělaných dokumentů.

Hlavní body

  • Nejvyšší soud koncem srpna podpořil nárok Ivana Lúčana na náhradu škody bezmála 9 milionů Kč za převedenou firmu Rotalix.
  • Společnost Rotalix byla v roce 2017 převedena na základě falešných dokladů, čímž Lúčan přišel i o 350 tisíc eur uložených na firemním účtu.
  • Případ může vytvořit precedent vedoucí k vyšší odpovědnosti státu za chybný úřední postup a škody vzniklé v obchodním rejstříku.

Rozhodnutí soudu a nárok na náhradu

Jak uvedlo HN.cz, stát bude s největší pravděpodobností čelit povinnosti uhradit bezmála devět milionů korun za škodu vzniklou po převodu firmy Rotalix. Nejvyšší soud se koncem srpna přiklání na stranu poškozeného majitele, který po státu požaduje náhradu za ztracenou společnost i peníze z jejího účtu.

Ivan Lúčan společnost založil v únoru 2017 a na její účet vložil 350 tisíc eur určených na plánovaný nákup bytu v Praze. Krátce poté ale o firmu i prostředky přišel, když pražský rejstříkový soud na základě falešných dokladů převedl společnost na Lukáše Dovrtěla, montážního dělníka zatíženého řadou exekucí.

Dopady případu na odpovědnost státu

Policie Dovrtěla sice dopadla a ten skončil ve vězení, podle zjištění ale vystupoval jen jako bílý kůň a zmizelé peníze nemá. Poškozený advokát se proto obrací se žalobou na stát, protože přímé vymožení škody od pachatele se ukazuje jako neúčinné.

Případ zvyšuje pozornost kolem odpovědnosti veřejných institucí za zápisy do obchodního rejstříku a za kontrolu předkládaných dokumentů. Pokud soudy nárok definitivně potvrdí, může jít o významný precedent pro podobné spory spojené s chybným úředním postupem a škodami na firemním majetku.

V našem dřívějším článku o odúmrtích v Česku jsme popsali, že stát v případech pozůstalostí bez dědiců nebo bez závěti získává majetek v účetní hodnotě přes 560 milionů korun a řeší tisíce takových řízení. Upozornili jsme také, že vedle příjmů to pro veřejné finance znamená i náklady a závazky, a téma doplnili kontextem kampaně Měsíc dobročinné závěti, která motivuje lidi k sepsání poslední vůle.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.